Ke krokodýlím útokům

Zanalyzovány byly celosvětově útoky krokodýlů na lidi z období leden 2008 až červenec 2013 (tedy zhruba 5,5 roku); použity byly většinou online zprávy a další publikované údaje. Pro dané období se podařilo dát dohromady data k 1237 útokům (z toho 674 bylo smrtelných). Na útocích se podílelo 15 druhů krokodýlů (na smrtelných 7 druhů). Překvapením jistě není, že největší podíl záznamů nashromáždili krokodýli mořští a nilští. K. mořský (Crocodylus porosus) stál za 494 útoky (tj. 40 % útoků, z toho 285 smrtelných, tj. 42 %) a k. nilský (C. niloticus) za 428 útoky (35 %, 309 smrtelných, 46 %). Na třetí pozici s 98 útoky a 50 oběťmi se ocitl k. bahenní (C. palustris). Řádově desítky útoků s ojedinělými zabitými byly zaznamenány u následujících druhů: k. americký (C. acutus), k. Moreletův (C. moreletii), tomistoma úzkohlavá (Tomistoma schlegelii) a kajman černý (Melanosuchus niger). U aligátora severoamerického (Alligator mississippiensis) bylo zachyceno 47 incidentů, ale žádný fatální. Spíše ojedinělé útoky bez smrtelných následků pak byly doloženy u krokodýla Johnsonova (C. johnsoni), k. siamského (C. siamensis), k. filipínského (C. mindonorensis), k. orinockého (C. intermedius), kajmana brýlového (Caiman crocodilus), kajmana yacaré (C. yacare) a kajmana šíronosého (C. latirostris).

Sami autoři studie¹⁾ zmiňují, že celková čísla jsou dle jejich názoru podhodnocená a že ve skutečnosti je obětí daleko více. Např. pro samotný Mosambik hovoří odhady o 300 obětech za rok,²⁾ ale z Etiopie nebo ze Somálska, kde je situace zřejmě obdobná, nejsou k dispozici téměř žádné údaje. Co se týče Asie, deficit dat se týká oblastí, jako jsou Papua – Nová Guinea či Šalamounovy ostrovy. Přesnější počty obětí je obtížné vyčíslit, seriózní odhady se pohybují kolem 2500 osob zabitých krokodýly za rok.

Zjištěné počty jsou podhodnocené z řady důvodů. V některých případech jsou lidé napadeni o samotě a o jejich osudu se tak může často jen spekulovat; v některých státech se narození a smrt občanů dosud neregistrují, takže chybí přesnější záznamy; v jiných oblastech se napadení neohlásí, protože úřady jsou prostě moc daleko; v dalších částech (např. v Zambii a jiných afrických zemích) do toho navíc vstupuje čarodějnictví. Útoky pak podle místních nezpůsobují krokodýli, ale jsou připisovány čarodějům převlečeným za krokodýly.