Jsme ráno morálnější?

Zachovat se správně mnohdy vyžaduje značnou sílu vůle. Zalhat, že druhá strana neposlala podklady, je prostě snazší než dodržet slib šéfovi, že zprávu bude mít na stole v pondělí ráno, což si vyžádá nutnost pracovat přes (slunný) víkend. I prostá únava proto může způsobit, že se zachováme nečestně. Maryam Kouchaki a Isaac H. Smith otestovali velice jednoduše, jak se u lidí projevuje čestnost v průběhu dne, kdy jsou nuceni se rozhodovat, ovládat, namáhat se či pracovat a jsou čím dál vyčerpanější.

Nejprve dali možnosti vydělat studentům-subjektům svého experimentu při „třídicím“ úkolu, v němž měli určovat, na které ploše je více „bodů“. Úkol však umožňoval jednoduše podvádět, studenti mohli ignorovat body a určovat onu plochu, za kterou byla větší odměna. Subjekty, které se experimentu účastnily ráno, podváděly podstatně méně než ty, které se experimentu účastnily večer. Navíc se ukázalo, že se k večeru morálka z našich myslí vytrácí. Měl-li subjekt doplnit písmena v tajence „E _ _ K _“, vyplnili ranní účastníci „ETIKA“, zatímco odpolední napsali spíše „EFEKT“. Stejné výsledky byly získány, když podobné pokusy podstoupili v různém čase i řadoví Američané. Efekt „morálního vyčerpání“ je přitom nejsilnější u lidí, kteří berou morálku jako pevné a jasné normy a nejsou ochotni své názory na (ne)morálnost přizpůsobovat okolnostem. I když jsou obecně čestnější, únava je zdolá natolik, že klesnou na úroveň „morálně flexibilnějších“ jedinců. (Psychological Science, on-line, doi: 10.1177/0956797613498099)