Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

TGM : O popularizaci vědy

 |  16. 1. 2014
 |  Vesmír 93, 50, 2014/1

Píše se rok 1898 a budoucí první prezident Československa, tehdejší profesor na pražské univerzitě přednáší jak pro veřejnost, tak v rámci praktické filozofie cyklus „Jak pracovat?“. Jeho součástí je i stať „O popularisaci vědy“. Pouze společnost vzdělaná je podle Tomáše G. Masaryka kompetentní o sobě rozhodovat, tedy „spravovat si věci své“.

Dnes už sice máme vlastní stát, ale potřeba prohlubovat vzdělanost ve společnosti přetrvává. Úkolem specialistů tak krom jejich vlastní práce zůstává i podělit se přístupnou formou s veřejností o výsledky. Nechme si poradit jak na to.

„Hlavní věcí je:

a) Aby témata byla vhodná, praktická a jsou-li teoretická, aby se publiku hodila. Je nevyhnutelně třeba znát poměry posluchačstva. Téma musí být pro publikum přišito. Nutná je znalost těch, kterým se přednáší. Proto v Londýně a v Anglii vůbec studenti, kteří přednáší dělníkům, žijí s nimi ve čtvrtích dělnických.

b) I v těch populárních přednáškách musí být soustava. To je zlo, když té soustavy není, když se popularizací rozumí takové smetánkování: vyslechnout zajímavé věci, novosti, zvláštnosti. Tím se jen povrchnost rozšiřuje, a ta je zhoubná. I v populárních přednáškách, ten kdo poslouchá, musí se naučit myslit, vžít se do toho; a jestliže sám neuvažuje každé slovo, musí cítit, že myšlení je práce. Každý musí rozhodnout, co se popularizovat dá. Jsou obory, které eo ipso jsou dost populární. Zeměpis, historie může být tak podána, že to může slyšet každý. Jsou obory, kde je to nesnadné, pak jsou obory, kde je to vůbec nemožné: vyšší matematika, zákon Newtonův. I když to někdo dovede přednést populárně, bude to vždy jen něco přibližného. Proto popularisovat vědu je mnohem větší problém, než si většina lidí myslí. Popularisovat může toliko ten, kdo stojí na výši vědy. Kdo sám ještě není hotov, jak by mohl popularisovat?

[…]

Důležitý punkt by také byl především se postarat o dětskou literaturu. Jak se vychováváme od dětství, jak vychováváme své děti…“

Tak tedy žádné smetánkování a ať to myšlení pěkně bolí, abychom neskončili pouze u toho, že studenti žijí na kolejích často v horších podmínkách než londýnští dělníci konce 19. století.

(Masaryk T. G.: Jak pracovat? Přednášky z roku 1898. Tiskové a nakladatelské družstvo československých legionářů v Praze. Osmé vydání, 82 s., 1947)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...