Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

TGM : O popularizaci vědy

 |  16. 1. 2014
 |  Vesmír 93, 50, 2014/1

Píše se rok 1898 a budoucí první prezident Československa, tehdejší profesor na pražské univerzitě přednáší jak pro veřejnost, tak v rámci praktické filozofie cyklus „Jak pracovat?“. Jeho součástí je i stať „O popularisaci vědy“. Pouze společnost vzdělaná je podle Tomáše G. Masaryka kompetentní o sobě rozhodovat, tedy „spravovat si věci své“.

Dnes už sice máme vlastní stát, ale potřeba prohlubovat vzdělanost ve společnosti přetrvává. Úkolem specialistů tak krom jejich vlastní práce zůstává i podělit se přístupnou formou s veřejností o výsledky. Nechme si poradit jak na to.

„Hlavní věcí je:

a) Aby témata byla vhodná, praktická a jsou-li teoretická, aby se publiku hodila. Je nevyhnutelně třeba znát poměry posluchačstva. Téma musí být pro publikum přišito. Nutná je znalost těch, kterým se přednáší. Proto v Londýně a v Anglii vůbec studenti, kteří přednáší dělníkům, žijí s nimi ve čtvrtích dělnických.

b) I v těch populárních přednáškách musí být soustava. To je zlo, když té soustavy není, když se popularizací rozumí takové smetánkování: vyslechnout zajímavé věci, novosti, zvláštnosti. Tím se jen povrchnost rozšiřuje, a ta je zhoubná. I v populárních přednáškách, ten kdo poslouchá, musí se naučit myslit, vžít se do toho; a jestliže sám neuvažuje každé slovo, musí cítit, že myšlení je práce. Každý musí rozhodnout, co se popularizovat dá. Jsou obory, které eo ipso jsou dost populární. Zeměpis, historie může být tak podána, že to může slyšet každý. Jsou obory, kde je to nesnadné, pak jsou obory, kde je to vůbec nemožné: vyšší matematika, zákon Newtonův. I když to někdo dovede přednést populárně, bude to vždy jen něco přibližného. Proto popularisovat vědu je mnohem větší problém, než si většina lidí myslí. Popularisovat může toliko ten, kdo stojí na výši vědy. Kdo sám ještě není hotov, jak by mohl popularisovat?

[…]

Důležitý punkt by také byl především se postarat o dětskou literaturu. Jak se vychováváme od dětství, jak vychováváme své děti…“

Tak tedy žádné smetánkování a ať to myšlení pěkně bolí, abychom neskončili pouze u toho, že studenti žijí na kolejích často v horších podmínkách než londýnští dělníci konce 19. století.

(Masaryk T. G.: Jak pracovat? Přednášky z roku 1898. Tiskové a nakladatelské družstvo československých legionářů v Praze. Osmé vydání, 82 s., 1947)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...