Střevní mikroorganismy jsou (s) námi ve zdraví i nemoci
| 16. 1. 2014 | Vesmír 93, 12, 2014/1
Je asi dobře známým faktem, že většina buněk našeho těla nejsou vůbec „naše“ buňky, ale buňky našich mikrobiálních spoluputovníků. Lidské tělo si tak lze představit jako komplexní konsorcium savčích, bakteriálních, archeálních, houbových a prvočích buněk. Porušení rovnováhy v rámci tohoto komplexu vede k dobře známým komplikaci v podobě průjmu, poruchy vstřebávání živin, kožních či slizničních infekcí ap. Díky velkým pokrokům v molekulárně genetických metodách dnes začínáme studovat mnohem detailněji složení této mikrobiální části našeho těla i mimo tyto klasické poruchy a ukazuje se, že naši mikrobi ovlivňují mnohem více než jen správnou funkci střeva.
Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Glosy
O autorovi
Jan Trnka
Doc. MUDr. Jan Trnka, Ph.D., MPhil., (*1978) vystudoval lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a dále biochemii a historii a filosofii vědy na University of Cambridge. V současné době se zabývá výzkumem biochemických příčin obezity a diabetu, mitochondriální biologií a bioenergetikou.
Doporučujeme
Jakou barvu má vesmír
Soňa Ehlerová | 2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů 
Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny
Martin Soukup | 2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...









