Střevní mikroorganismy jsou (s) námi ve zdraví i nemoci
| 16. 1. 2014 | Vesmír 93, 12, 2014/1
Je asi dobře známým faktem, že většina buněk našeho těla nejsou vůbec „naše“ buňky, ale buňky našich mikrobiálních spoluputovníků. Lidské tělo si tak lze představit jako komplexní konsorcium savčích, bakteriálních, archeálních, houbových a prvočích buněk. Porušení rovnováhy v rámci tohoto komplexu vede k dobře známým komplikaci v podobě průjmu, poruchy vstřebávání živin, kožních či slizničních infekcí ap. Díky velkým pokrokům v molekulárně genetických metodách dnes začínáme studovat mnohem detailněji složení této mikrobiální části našeho těla i mimo tyto klasické poruchy a ukazuje se, že naši mikrobi ovlivňují mnohem více než jen správnou funkci střeva.
Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Glosy
O autorovi
Jan Trnka
Doc. MUDr. Jan Trnka, Ph.D., MPhil., (*1978) vystudoval lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a dále biochemii a historii a filosofii vědy na University of Cambridge. V současné době se zabývá výzkumem biochemických příčin obezity a diabetu, mitochondriální biologií a bioenergetikou.

Doporučujeme
Najít své těžiště kontroly 
Lenka Vrtišková Nejezchlebová | 7. 7. 2025
„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar 
Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění? 
Petr Tureček | 7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...