Střevní mikroorganismy jsou (s) námi ve zdraví i nemoci
| 16. 1. 2014 | Vesmír 93, 12, 2014/1
Je asi dobře známým faktem, že většina buněk našeho těla nejsou vůbec „naše“ buňky, ale buňky našich mikrobiálních spoluputovníků. Lidské tělo si tak lze představit jako komplexní konsorcium savčích, bakteriálních, archeálních, houbových a prvočích buněk. Porušení rovnováhy v rámci tohoto komplexu vede k dobře známým komplikaci v podobě průjmu, poruchy vstřebávání živin, kožních či slizničních infekcí ap. Díky velkým pokrokům v molekulárně genetických metodách dnes začínáme studovat mnohem detailněji složení této mikrobiální části našeho těla i mimo tyto klasické poruchy a ukazuje se, že naši mikrobi ovlivňují mnohem více než jen správnou funkci střeva.
Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Glosy
O autorovi
Jan Trnka
Doc. MUDr. Jan Trnka, Ph.D., MPhil., (*1978) vystudoval lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a dále biochemii a historii a filosofii vědy na University of Cambridge. V současné době se zabývá výzkumem biochemických příčin obezity a diabetu, mitochondriální biologií a bioenergetikou.
Doporučujeme
Jak se bakterie oddávají sexu? 
Pavel Payne | 29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce
Jan Černý | 29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy 
Jarmila Ptáčková | 29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....











