Střevní mikroorganismy jsou (s) námi ve zdraví i nemoci
| 16. 1. 2014 | Vesmír 93, 12, 2014/1
Je asi dobře známým faktem, že většina buněk našeho těla nejsou vůbec „naše“ buňky, ale buňky našich mikrobiálních spoluputovníků. Lidské tělo si tak lze představit jako komplexní konsorcium savčích, bakteriálních, archeálních, houbových a prvočích buněk. Porušení rovnováhy v rámci tohoto komplexu vede k dobře známým komplikaci v podobě průjmu, poruchy vstřebávání živin, kožních či slizničních infekcí ap. Díky velkým pokrokům v molekulárně genetických metodách dnes začínáme studovat mnohem detailněji složení této mikrobiální části našeho těla i mimo tyto klasické poruchy a ukazuje se, že naši mikrobi ovlivňují mnohem více než jen správnou funkci střeva.
Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Glosy
O autorovi
Jan Trnka
Doc. MUDr. Jan Trnka, Ph.D., MPhil., (*1978) vystudoval lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a dále biochemii a historii a filosofii vědy na University of Cambridge. V současné době se zabývá výzkumem biochemických příčin obezity a diabetu, mitochondriální biologií a bioenergetikou.
Doporučujeme
Trochu víc o Zelené dohodě pro Evropu
Bedřich Moldan | 4. 9. 2026
Jsem přesvědčen, že Zelená dohoda je přelomovou strategií, která se snaží konkrétně naplnit základní princip udržitelného rozvoje, to znamená...
Ústavní hodnoty v poválečné Evropě 
Jiří Přibáň | 31. 8. 2026
Zdánlivá hodnotová neutralita a formální legalita může ve skutečnosti prosazovat i nejobludnější ideologické představy a nejzvrácenější politické...
Optimalizace v prášku 
Adam Obr | 31. 8. 2026
Tomu pokušení rozumím. Taky mám rád elegantní zkratky. Problém je, že při současném množství informací, které má průměrný člověk na dosah ruky, je...











