Jsou žábronožky vzácné, nebo jen dlouhodobě přehlížené?
V naší přírodě žije mnoho druhů, které dlouhodobě unikají pozornosti. Některé jsou malé, jiné jen velmi těžko rozpoznatelné, další žijí v extrémním prostředí nebo na nedostupných biotopech, jsou k zastižení pouze po omezenou dobu v roce nebo jen jednou za několik let či desetiletí. Zajímavé jsou nepochybně všechny, ale zastavím se u skupiny, do které patří lupenonozí korýši (Branchiopoda), listonozi, žábronožky, škeblovky a hrašníci. V červeném seznamu jsou vesměs vedeny jako kriticky ohrožené nebo ohrožené druhy, a proto většinou patří mezi zvláště chráněné. Jsou však skutečně tak vzácné, jak si myslíme? Co když je pouze dlouhodobě přehlížíme? Nejnovější nálezy naznačují, že trpíme selektivní slepotou – příliš jsme se drželi starých pravd a nezkusili je na mnoha místech nikdy hledat.
Žábronožek (Anostraca), charakteristických zástupců lupenonožců, u nás bylo nalezeno 5 druhů. Žábronožka ploskochvostá (Drepanosurus hankoi) je považovaná pro naše území za vymizelou a ze zbývajících čtyř druhů jsou dva extrémně vzácné a doložené nálezy pouze z několika lokalit. Jedním z nich je na jaře se vyskytující žábronožka panonská (Chirocephalus carnuntanus), druhým žábronožka divorohá (Streptocephalus torvicornis), která se objevuje později a je spíše letním druhem. Obě u nás byly nalezeny pouze několikrát a pravidelně se vyskytují jen na Znojemsku, které je pro tyto extremofilní živočichy jakousi zemí zaslíbenou.