Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Jsou žábronožky vzácné, nebo jen dlouhodobě přehlížené?

Selektivní slepota v terénní biologii
 |  16. 1. 2014
 |  Vesmír 93, 22, 2014/1

V naší přírodě žije mnoho druhů, které dlouhodobě unikají pozornosti. Některé jsou malé, jiné jen velmi těžko rozpoznatelné, další žijí v extrémním prostředí nebo na nedostupných biotopech, jsou k zastižení pouze po omezenou dobu v roce nebo jen jednou za několik let či desetiletí. Zajímavé jsou nepochybně všechny, ale zastavím se u skupiny, do které patří lupenonozí korýši (Branchiopoda), listonozi, žábronožky, škeblovky a hrašníci. V červeném seznamu jsou vesměs vedeny jako kriticky ohrožené nebo ohrožené druhy, a proto většinou patří mezi zvláště chráněné. Jsou však skutečně tak vzácné, jak si myslíme? Co když je pouze dlouhodobě přehlížíme? Nejnovější nálezy naznačují, že trpíme selektivní slepotou – příliš jsme se drželi starých pravd a nezkusili je na mnoha místech nikdy hledat.

Žábronožek (Anostraca), charakteristických zástupců lupenonožců, u nás bylo nalezeno 5 druhů. Žábronožka ploskochvostá (Drepanosurus hankoi) je považovaná pro naše území za vymizelou a ze zbývajících čtyř druhů jsou dva extrémně vzácné a doložené nálezy pouze z několika lokalit. Jedním z nich je na jaře se vyskytující žábronožka panonská (Chirocephalus carnuntanus), druhým žábronožka divorohá (Streptocephalus torvicornis), která se objevuje později a je spíše letním druhem. Obě u nás byly nalezeny pouze několikrát a pravidelně se vyskytují jen na Znojemsku, které je pro tyto extremofilní živočichy jakousi zemí zaslíbenou.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Antonín Krása

Mgr. Antonín Krása (*1977) vystudoval ekotoxikologii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 2004 pracoval v týmu Vojtěcha Novotného na Nové Guineji, nyní se v AOPK ČR zabývá druhovou ochranou bezobratlých, obojživelníků a plazů.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....