Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Furioso profesora Hořejšího o mýlení

 |  16. 1. 2014
 |  Vesmír 93, 11, 2014/1

Zasáhly mě Diovy blesky a téměř jsem klesl na kolena a kál se, že jsem zhřešil a strašně se mýlil.1) Ale ne tak úplně. Když slyším konstatování, že se někdo mýlí, jsem velice ostražitý. Problém totiž spočívá v tom, zda jde o faktický omyl, nebo o jiný podložený názor. Tedy zdůvodněný jiný názor není omylem. Ale o co vlastně šlo, kde je punctum litis?

Nejdříve impakt. Ve svém článku jsem upozornil, že jeho význam je v současnosti předmětem mezinárodní kritiky. Přijetí do impaktovaného časopisu odráží to, zda výsledky odpovídají tomu, co se nyní chce, ale vůbec nemusí odpovídat tomu, co se bude chtít. Impakt tedy odráží momentální poptávku, ale nezachycuje zájem budoucnosti. Mimo jiné vysoká čtenost časopisů jako Nature, Science a Cell nespočívá ani tak ve výběru originálních článků, ale v tom, že tyto žurnály přinášejí koncizní a kritické články rozebírající žhavá témata vědy. Kritiku toho, že super IF (IF = impakt faktor) časopisy přinášejí vyšperkovaná data, původně publikovaná v předběžnější podobě jinde, vznesl Harold Varmus na základě své vlastní zkušenosti. Prof. Hořejší trvá na významu impaktu. Samozřejmě mu to neberu. Já bych spíše upřednostnil řadu Advances, Trends a další. Příkladů, kdy prestižní časopis odmítl publikovat významné práce, bych mohl uvést více, ale zde na to není místo. Co je obskurní časopis, by chtělo definovat. Naše specializované časopisy mají většinou ráz popisný, ale ne obskurní. Doufám, že i v takových časopisech se objeví ucelené výsledky včetně jejich originálních interpretací, které by jiné zavedenější časopisy nepřijaly.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bibliometrie
RUBRIKA: Diskuse

O autorovi

Jan Svoboda

Prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., (*1934) vystudoval PřF UK. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., se zabývá buněčnou a virovou genetikou, zejména kancerogenezí a nádorovými viry. Objevil virogeny retrovirů, jejichž vznik vyložil integrací do buněčného genomu. Je členem Evropské organizace molekulární biologie (EMBO), Americké i Evropské nádorové asociace, zakládajícím členem Učené společnosti ČR a dalších. Dosud pracuje v laboratoři.

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné