Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Jak buňky nakažlivé rakoviny unikají imunitnímu systému?

 |  11. 7. 2013
 |  Vesmír 92, 383, 2013/7

Tasmánským masožravým vačnatcům ďáblům medvědovitým (Sarcophilus harrisii) hrozí ve volné přírodě vyhynutí kvůli neobvyklému infekčnímu nádorovému onemocnění DFTD (Devil facial tumour disease), které způsobuje takřka 100% úmrtnost nakažených zvířat.

Ďáblové jsou od přírody zvířátka značně nevrlá, která se při sebemenší příležitosti navzájem hryžou a právě těmito kousanci se infekční nádorové buňky dostávají do organismu, a to především v oblasti tlamy. Důvodem, proč cizí patologické buňky nejsou rozpoznány a zničeny imunitním systémem ďáblů, je to, že na povrchu těchto infekčních buněk nejsou přítomny glykoproteiny MHC I, které prezentují antigenní peptidy cytosolického původu. Díky tomu nemohou být tyto buňky rozpoznány a posléze zničeny T-lymfocyty. Tyto glykoproteiny se nacházejí na povrchu téměř všech jaderných buněk savců.

Snížení exprese MHC I u DFTD buněk, ale i dalších genů podílejících se na prezentaci buněčných antigenů není způsobeno strukturními mutacemi, ale umlčením těchto genů prostřednictvím deacetylace histonů, což je epigenetická modifikace genomu, která potlačuje expresi genů na úrovni transkripce. Kromě genů kódujících MHC I jsou takto umlčeny například geny pro TAP proteiny nebo β-2 microglobulin, které jsou rovněž nezbytné pro extracelulární prezentaci antigenů. Dále bylo zjištěno, že pokud se buňky odvozené od DFTD ošetří rekombinantním interferonem gamma (IFN-γ) nebo inhibitorem histon-deacetyláz trichostatinem A, tak se na jejich povrchu MHC I molekuly obnoví.

Přesné popsání mechanismů imunitního úniku DFTD nám může pomoci k pochopení vzniku této choroby, případně při přípravě vakcíny a v konečné řadě také k pochopení vlastností specializovaných savčích tkání, jako je například trofoblast, který s touto chorobou sdílí řadu molekulárních znaků.

PNAS 110, 5103–5108, 2013

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jindřich Sedláček

Mgr. Jindřich Sedláček (*1985) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci. Na katedře buněčné biologie a genetiky této fakulty se podílí na projektu OP VK CZ.1.07/2.3.00/20.0062, který je spolufi nancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné