Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Smrt (a částečné vzkříšení) Homo economicus

Pestrá historie her na diktátora a ultimátum
 |  6. 6. 2013
 |  Vesmír 92, 367, 2013/6

Už od počátků teorie her se vědci nepřestávali podivovat nad tím, jak výrazně se lidské chování v praxi liší od původních předpovědí, že se lidé budou vždy snažit o maximalizaci svého zisku a jednat tak jako pomyslný Homo economicus.

Již první výzkumníci naopak narazili na iracionalitu a na zjevně velmi neekonomické chování, které se jevilo pro jedince jako značně nevýhodné. To se však někdy překvapivě ukáže jako vhodná cesta k maximalizaci vlastního zisku – byť často v jiných situacích, než do jakých se lidé dostávají v intencích uměle vytvořených her. A na rozdíl od činů krátkodobě orientovaného, přehledně kalkulujícího Homo economicus je tato cesta dosti klikatá. Jsme především féroví, sobečtí, nebo vypočítaví – a lze to vůbec odlišit?

Werner Güth, Rolf Schmittberger a Bernd Schwarze popsali hru na ultimátum v roce 1982 [1] za účelem studia lidského chování v jednoduché verzi smlouvání za podmínky ultimáta (omezení rozhodovacích možností některých hráčů pouze na dvě: ano-ne, přijmout- odmítnout). Hru na ultimátum hrají dva hráči, kteří se nevidí, jsou navzájem zcela anonymní a veškerý kontakt mezi nimi zprostředkovává experimentátor. První hráč, označovaný Navrhovatel, dostane k dispozici peněžní částku a má za úkol ji rozdělit mezi sebe a druhého hráče – Příjemce. Pokud Příjemce nabídku přijme, dostane ji a Navrhovatel si ponechá svou část; pokud ale odmítne, nedostane nikdo nic.

Na pohled racionální by bylo, kdyby Navrhovatel nabídl nejmenší možný nenulový podíl a Příjemce jej přijal – je přeci jenom lepší mít málo než nic. Tak to ale v praxi nefunguje. Nejběžnější nabídka činí celou polovinu částky a je téměř vždy přijímána; nabídky pod třicet procent jsou naopak velmi často odmítány [2]. Nejčastěji je tento fenomén vysvětlován tím, že i v anonymní jednokolové hře používáme rozhodovací procesy zafixované z každodenního života, kde s lidmi jednáme opakovaně a budujeme si reputaci (obvykle chceme být považováni za štědré a spravedlivé a mít pověst někoho, kdo i za cenu vlastní ztráty trestá neférovost). Podobné tendence by podle většiny hypotéz měly být evolučně podmíněné; zajímavé ovšem je, že ač jsou velmi rozšířené, univerzální rozhodně nejsou. Lidské společnosti jsou diverzifikované a v každé dopadá hra na ultimátum trochu jinak. Extrémy ve štědrosti i sobeckosti nalezneme v societách na úrovni lovců a sběračů, popřípadě pastevců a extenzivních zemědělců. Rozvíjející se a vyspělé státy jsou naopak ve výsledcích relativně jednotnější a padesát procent je modální nabídka v naprosté většině z nich [3].

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Logika

O autorovi

Julie Nováková

Julie Nováková (*1991) studuje evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Kromě vědy se věnuje též překladu a psaní beletrie, zejména science fiction (mj. romány Zločin na Poseidon City, Tichá planeta či trilogie Blíženci). V rámci popularizace vědy je externí spolupracovnicí katedry geofyziky MFF UK. V roce 2008 se zúčastnila simulovaného letu do vesmíru při International Space Campu v  americkém středisku Marshall Space Flight Center, o rok dříve české Expedice Mars. Více na www.julienovakova.com.

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné