Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Nevšedně pružný výtvor pavouka Meta menardi

 |  6. 6. 2013
 |  Vesmír 92, 324, 2013/6

Křižák temnostní (Meta menardi) je pavouk z čeledi čelistnatkovitých (Tetragnathidae), který je na území ČR poměrně hojně rozšířen. Jeho anglický název European cave spider již ledacos vypovídá o jeho životní strategii. Obývá zejména štoly a přírodní jeskyně, zcela běžně ho však také můžeme nalézt ve sklepeních nebo i v hlubších vrstvách kamenné sutě. S velikostí těla přesahující jeden centimetr se řadí k našim největším pavoukům. Jeho přítomnost lze v podzemí velmi dobře vypozorovat díky typickému vláknitému kokonu, který často volně visí uchycený na stropě. Kokon spřádají samičky a je tvořen speciálním typem vlákna, které k tomu účelu vylučují ze snovacích bradavek.

Právě mechanickými vlastnostmi vláken kokonu se zabývá nedávno publikovaná studie. Vědci shromáždili 15 kokonů tohoto druhu pavouka ze tří různých jeskyní v severozápadní Itálii. Pozornost zaměřili na stopku, za kterou je vak s vajíčky upevněn ke stropu. Badatelé zjistili, že pavouci pletou dva typy stopek, které se od sebe liší kompaktností zapletených vláken. Těch je v jedné stopce v průměru 150. Stopku umístili na speciální trhací stroj a zkoumali její mechanické vlastnosti. K jejich překvapení prokázali velmi vysokou roztažnost. Některé stopky bylo možno natáhnout až na 750 % původní délky, než se vlákna přetrhla. Jelikož se průtažnost vláken a stopek kokonů u jiných zkoumaných druhů pavouků pohybuje v rozmezí 20–50 %, jde o extrémně flexibilní pavoučí výtvor.

Dalo by se říct, že pavouk Meta menardi využívá při pletení kokonu podobného principu jako výrobci horolezeckých lan. Horolezecké lano se také skládá z velkého množství tenkých vláken, které dohromady tvoří pevný a dynamický celek. Vlákna v kokonu jsou však mnohem volněji propletená, proto jsou také schopna dosáhnout neobyčejné průtažnosti.

Práce je dalším příspěvkem do pomyslného rozplétání tajemství neobyčejných vlastností pavoučích vláken. Tato informace je pro nás zajímavá také proto, že se s pavoukem Meta menardi, který se mimochodem v loňském roce pyšnil titulem Evropský pavouk roku 2012, můžeme běžně setkat nejen v českých jeskyních, ale i ve sklepeních našich chat a domů.

PLoS ONE 7, e30500, 2012

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Kukla

Mgr. Jaroslav Kukla, Ph.D. (*1986) vystudoval ochranu životního prostředí na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde v současné době působí jako vedoucí laboratoře. Zabývá se využitím metod analytické chemie v biologii a životním prostředí, zejména pak analýzou stabilních izotopů.
Kukla Jaroslav

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...