Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Mládež a alkohol

 |  6. 6. 2013
 |  Vesmír 92, 326, 2013/6

Nedávná metanolová aféra otevřela po dlouhé době diskusi, jak efektivněji regulovat prodej – a nepřímo také konzumaci – alkoholu v České republice. V této souvislosti se přirozeně objevily i snahy řešit problém pití alkoholu mládeží, které je u nás značně rozšířené.

Konzumace alkoholu mladistvými není zrovna téma, kterému by se věnovala přehnaná pozornost. V médiích jednou za čas proběhnou zprávy o zásazích policie v barech a klubech zaměřených na nezletilé konzumenty, které vždy odhalí desítky „hříšníků“. Majitelé těchto podniků, pokud je jim vůbec prokázáno, že nalili alkohol nezletilým, dostanou pokutu, dětem žádný závažnější postih nehrozí a o odstrašujícím efektu těchto akcí rozhodně nemůže být řeč. Ačkoli u nás platí zákaz prodeje a podávání alkoholu mládeži pod 18 let a děti by se tedy k alkoholu vůbec neměly dostat, situace je zcela opačná – v nedávném evropském výzkumu ESPAD uvedlo devět z deseti patnácti až šestnáctiletých dětí v ČR, že je alkohol pro ně poměrně či velmi snadno dostupný, přičemž polovina přiznala, že v uplynulém měsíci si alkohol zakoupila v obchodě a dvě třetiny jej konzumovaly přímo někde v baru, na diskotéce atp.

Jak je na tom ale česká mládež s pitím alkoholu ve srovnání s vrstevníky z jiných částí Evropy? Na sledování stavu a vývoje užívání alkoholu a dalších návykových látek u patnácti až šestnáctiletých se zaměřuje již zmíněný evropský výzkum ESPAD, který situaci monitoruje ve čtyřletých intervalech, naposledy v roce 2011. Využít však lze dobře i data z mezinárodního výzkumu delikvence mládeže ISRD, který se soustředil i na nižší věkové kategorie (od 12 let) a proběhl v roce 2006.

Při pohledu na výsledky obou výzkumů je zřejmé, že mladí Češi zaujímají ve zkušenosti s alkoholem vždy přední místo – začínají pít poměrně brzy, podíl abstinentů je nízký, frekvence konzumace poměrně vysoká a také zkušenost s opilostí je značná. Nicméně hlubší analýza dat ISRD zaměřená na individuální vzorce konzumace přinesla alespoň jednu relativně pozitivní zprávu: v podílu vysoce rizikových konzumentů alkoholu – tedy těch, co pijí velmi často velké množství alkoholu – patří Češi spíše k evropskému průměru a dominují země západní Evropy jako Německo, Nizozemsko či třeba Dánsko. Naopak nejnižší podíl nacházíme v severských a středomořských zemích.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Zuzana Podaná

Mgr. Zuzana Podaná, Ph.D. (*1980) vystudovala sociologii na Filozofické fakultě UK, kde se nyní zaměřuje na kriminologický výzkum. Konkrétně se zabývá zejména problematikou delikvence mládeže a násilím v rodině. V roce 2011 získala cenu Milana Sojky za publikaci Fenomén delikvencemládeže v České republice a středoevropském regionu

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...