Mládež a alkohol

Nedávná metanolová aféra otevřela po dlouhé době diskusi, jak efektivněji regulovat prodej – a nepřímo také konzumaci – alkoholu v České republice. V této souvislosti se přirozeně objevily i snahy řešit problém pití alkoholu mládeží, které je u nás značně rozšířené.

Konzumace alkoholu mladistvými není zrovna téma, kterému by se věnovala přehnaná pozornost. V médiích jednou za čas proběhnou zprávy o zásazích policie v barech a klubech zaměřených na nezletilé konzumenty, které vždy odhalí desítky „hříšníků“. Majitelé těchto podniků, pokud je jim vůbec prokázáno, že nalili alkohol nezletilým, dostanou pokutu, dětem žádný závažnější postih nehrozí a o odstrašujícím efektu těchto akcí rozhodně nemůže být řeč. Ačkoli u nás platí zákaz prodeje a podávání alkoholu mládeži pod 18 let a děti by se tedy k alkoholu vůbec neměly dostat, situace je zcela opačná – v nedávném evropském výzkumu ESPAD uvedlo devět z deseti patnácti až šestnáctiletých dětí v ČR, že je alkohol pro ně poměrně či velmi snadno dostupný, přičemž polovina přiznala, že v uplynulém měsíci si alkohol zakoupila v obchodě a dvě třetiny jej konzumovaly přímo někde v baru, na diskotéce atp.

Jak je na tom ale česká mládež s pitím alkoholu ve srovnání s vrstevníky z jiných částí Evropy? Na sledování stavu a vývoje užívání alkoholu a dalších návykových látek u patnácti až šestnáctiletých se zaměřuje již zmíněný evropský výzkum ESPAD, který situaci monitoruje ve čtyřletých intervalech, naposledy v roce 2011. Využít však lze dobře i data z mezinárodního výzkumu delikvence mládeže ISRD, který se soustředil i na nižší věkové kategorie (od 12 let) a proběhl v roce 2006.

Při pohledu na výsledky obou výzkumů je zřejmé, že mladí Češi zaujímají ve zkušenosti s alkoholem vždy přední místo – začínají pít poměrně brzy, podíl abstinentů je nízký, frekvence konzumace poměrně vysoká a také zkušenost s opilostí je značná. Nicméně hlubší analýza dat ISRD zaměřená na individuální vzorce konzumace přinesla alespoň jednu relativně pozitivní zprávu: v podílu vysoce rizikových konzumentů alkoholu – tedy těch, co pijí velmi často velké množství alkoholu – patří Češi spíše k evropskému průměru a dominují země západní Evropy jako Německo, Nizozemsko či třeba Dánsko. Naopak nejnižší podíl nacházíme v severských a středomořských zemích.