Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Turmalín, minerál mnoha podob

 |  3. 5. 2013
 |  Vesmír 92, 284, 2013/5

Turmalín je minerál zastoupený minoritně v řadě hornin různého chemického složení a vzniku. Vyskytuje se ve vyvřelých horninách (převážně žula), v horninách přeměněných (svory, ruly) a také v horninách usazených. Často bývá přítomen i v rudních ložiscích, jako jsou např. hydrotermální žíly nebo vulkano-sedimentární ložiska.

Základem krystalové struktury turmalínu jsou tetraedry SiO4 – křemičitany. Ty jsou uspořádány do šestičetných cyklů. Krystalová struktura turmalínu je acentrická, a to vede k polárnímu vývoji krystalů a také k charakteristickým pyroelektrickým i piezoelektrickým vlastnostem turmalínu. Ty jsou zatím využívány jen v malé míře a turmalín slouží např. jako senzor k měření některých fyzikálních vlastností nebo zvyšuje katalytický účinek TiO2. Typickým znakem turmalínů je také zonální stavba krystalů. To znamená, že v rámci jednoho krystalu kolísá chemické složení, které se potom odráží také ve zbarvení. Zonální krystaly bývají velmi atraktivní a různé typy zonálnosti nám pak indikují změnu podmínek krystalizace, např. změny v chemickém složení mateřského media, změny teploty nebo tlaku, ale také rychlost reakce vedoucí ke vzniku turmalínu.

Turmalín je hlavním nositelem bóru v zemské kůře. Bór je velmi těkavý a pohyblivý prvek, který umožňuje mobilitu i jiných prvků včetně řady ekonomicky důležitých, např. cínu. Proto jsou dnes jakákoliv analytická data o turmalínu velmi žádaná. Turmalín je důležitý minerál také při průzkumu rudních ložisek. Na širší využití v moderních technologiích ale turmalín ještě čeká.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mineralogie

O autorovi

Milan Novák

Prof. RNDr. Milan Novák, CSc., (*1952) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity (tehdy Universita J. E. Purkyně) v Brně a doktorská studia ukončil v roce 1988 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1977–1999 pracoval jako kurátor v Moravském zemském muzeu v Brně. Od roku 1999 přednáší na Přírodovědecké fakultě MU. Věnuje se studiu minerálů především z granitických pegmatitů, jejich krystalochemii, nomenklatuře (turmalínů) a hlavně jejich využití jako indikátorů geologických procesů.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné