Ptačí nářečí, strnad obecný a občanská věda

Dialekty nejsou jen výsadou lidské kultury. Byly pozorovány i u celé řady živočišných druhů, jež se své hlasové projevy učí. Můžeme se s nimi setkat například u některých skupin ptáků, zejména kolibříků, papoušků či pěvců.

Jaký má smysl zabývat se ptačími nářečími? Kromě odhalování obecných zákonitostí fungování a evoluce kultury u zvířat může výzkum dialektů přispět např. k poznání migračního chování či vývoje habitatů v krajině. Studie geografické distribuce dialektů však vyžadují data z rozsáhlých oblastí, jejichž získání je finančně a časově náročné. Jednou z možností, jak tomu napomoci, je přizvat k výzkumu veřejnost v rámci tzv. projektů občanské vědy („citizen science“). K tomu je však zapotřebí zvolit vhodný modelový druh, jenž by měl být pro veřejnost snadno dostupný, rozeznatelný a současně vhodný pro testování odborných hypotéz. Právě takovým druhem je strnad obecný (Emberiza citrinella, obr. 1).

Strnad je běžným pěvcem otevřené kulturní krajiny, jeho hnízdní areál se rozprostírá od severního Španělska a Norska až po Bajkal. Strnadí zpěv můžeme u nás zaslechnout od února až do srpna, a to po většinu dne. Vyniká zvláště během letních měsíců, kdy již většina pěvců utichá. Strnadi v průběhu svého života používají stejný repertoár, který si vštípili během prvních dvou let života. Patří také mezi ptáky s malou disperzní vzdáleností, držící si svá teritoria i po řadu let. To je pravděpodobně důvodem, proč se hranice dialektů v déle zkoumaných oblastech ani v průběhu desetiletí neměnily.

Zpěv strnada obecného je velice jednoduchý a zkušený posluchač je schopen základní dialekty, jež se liší koncovou částí zpěvu (obr. 2), rozlišit i pouhým uchem (poslechnout si je můžete na www.strnadi.cz/o_strnadovi#nareci). Jejich výzkum započal již v první polovině 20. století, geografické rozložení však bylo donedávna dobře prozkoumáno jen v Dánsku a některých částech Německa. V těchto zemích bylo rozlišeno přes deset dialektů, jejichž rozmístění má typický mozaikovitý charakter. Dominantní dialekty často převažují v rozsáhlejších oblastech, ale lokálně se na několika málo kilometrech čtverečních mohou setkávat i tři různá nářečí.

Zejména starší publikace nicméně uvádějí, že strnadí dialekty lze v Evropě rozdělit do dvou hlavních skupin s převážně východo a západoevropskou distribucí a předpokládanou hranicí procházející střední Evropou. Právě ověření existence této hranice a případné zjištění jejího průběhu v Česku bylo jedním z cílů projektu občanské vědy „Nářečí českých strnadů“, který byl doprovodnou akcí kampaně České společnosti ornitologické „Pták roku 2011“. Během dvou let se podařilo od dobrovolníků získat přes 1700  nahrávek z více než 600 lokalit. Díky nim se nejen potvrdilo, že západními Čechami opravdu hranice mezi oběma hlavními dialektovými skupinami probíhá (obr. 3), ale také se Česko stalo doposud nejdetailněji prozkoumanou zemí z hlediska distribuce strnadích nářečí. Kromě sedmi základních bylo na našem území odhaleno i několik zatím nepopsaných lokálních dialektů.

Projekt však není ještě u  konce a pokračuje i v roce 2013. Doufáme, že detailní znalosti o českých strnadech nám umožní v následujících sezonách studovat, jaké podmínky a  zákonitosti stojí za udržováním dialektů na jednotlivých lokalitách. K  tomu by ale bylo vhodné dále zpřesnit údaje o místních hranicích nářečí a  zaplňovat i další „prázdná místa“ na mapě. Proto budeme rádi, pokud nám s tímto snažením pomůžete. Není k tomu třeba žádné zvláštní vybavení, postačí řada běžně dostupných digitálních fotoaparátů, kamer, diktafonů či chytrých telefonů. Více údajů o celém projektu i návod, jak se zapojit, najdete na stránkách www.strnadi.cz.

Věděli jste že…

Strnad obecný byl v druhé polovině 19. století introdukován britskými kolonisty na Nový Zéland, aby jim připomínal ztracenou domovinu. Jeho populace narostla tak rapidně, že byl již na začátku 20. století považován za významného škůdce a na jeho vajíčka byla vypisována odměna. Díky záznamům aklimatizačních společností jsou známy nejen lokality a roky, ale i počty vypuštěných ptáků. Zmapováním rozložení dialektů v původním a novém areálu můžeme zkoumat vývoj strnadích dialektů po introdukci, případně i šíření zakladatelských populací. Za tímto účelem vznikl sesterský projekt Yellowhammer Dialects (www.yellowhammers.net).