Nové zdroje skleníkových plynů v Německu

Za nový pilíř německé energetiky jsou prohlašovány bezemisní větrné zdroje. Ve skutečnosti jím ale do značné míry zůstanou uhelné elektrárny. Do roku 2020 bude v Německu nákladem 60 miliard eur vybudováno nebo modernizováno 84 elektrárenských jednotek.

Obří černouhelné zdroje vyrostou mj. na místě uzavřených německých jaderných elektráren. Někdejších 672 atomových megawattů ve Stade zamění 1100MW blok, loni nuceně odstavený brunsbüttelský reaktor o výkonu 806 MW vystřídá velkoelektrárna s kapacitou 1820 MW. Z celkových zhruba 41 tisíc megawattů v nových nebo modernizovaných elektrárnách se počítá v černouhelných zdrojích s 13 tisíci a v hnědouhelných s 8000 MW – což je dohromady více než kapacita všech českých elektráren. Při využívání v základním zatížení vyprodukují za rok přes 150 TWh, tedy zhruba čtvrtinu současné německé výroby elektřiny, a do ovzduší vypustí na 100 milionů tun oxidu uhličitého. Po bezemisní atomové energetice tak v Německu vznikají nové obří zdroje tohoto nejvýznamnějšího skleníkového plynu.

Zdroj: Svaz německé energetiky a vodního hospodářství – BDEW