Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Mohou za zvyšující se počet autoimunních nemocí změny v lidském mikrobiomu?

 |  4. 4. 2013
 |  Vesmír 92, 194, 2013/4

Slovem mikrobiom označujeme souhrn všech mikroorganismů, které žijí v určitém prostředí a interagují s ním. Vědecké výzkumy posledních let ukazují jasný vztah mezi mikrobiomem mnoha orgánů a jejich chorobami. Narušení mikrobiomu kůže má jasnou příčinnou spojitost s některými ekzémy, změny střevního mikrobiomu se pojí s obezitou, změny plicního mikrobiomu zase s astmatem. Klíčový význam pro zdraví člověka má zejména střevní mikrobiom. Komplex mikroorganismů žijících v lidském střevu je impozantní. Jak počtem druhů, tak počtem jedinců. Převyšuje řádově desetkrát počet buněk v lidském organismu a čítá řádově tisícovku druhů. Spektrum genů v jejich genomech převyšuje 150krát počet genů lidského genomu. Mikrobiom střeva sehrává klíčovou roli ve vývoji, výživě i imunitě člověka (viz např. hezký článek J. Lhotského, Vesmír 91, 326, 2012/6).

Postihnout všechny aspekty působení mikrobiomu na lidský organismus je krajně obtížný úkol. Vědci z Oklahomské univerzity se zaměřili na vývoj střevního mikrobiomu člověka v průběhu času a využili k tomu vzorky stolice, které pocházejí z 1400–8000 let starých archeologických nalezišť v Severní a Jižní Americe. V těchto takzvaných koprolitech je možné najít DNA střevní mikroflóry dávných lidí. Badatelé analyzovali také již dříve získaná data o bakteriích, které obsahovala jednak asi 5300 let stará mumie „muže z ledovce“ Ötziho a jednak tělo rakouského vojáka, který byl zabit v roce 1918 a po 93 let byl zamrzlý v alpském ledovci.

Výsledky studie podpořily hypotézu, že střevní mikroflóra pravěkých lidí se víc než té naší podobala mikroflóře, kterou lze najít u jiných druhů primátů nebo primitivních kmenových společností. Hlavní změna lidského mikrobiomu se však odehrála během uplynulých sto let. Důvodem jsou podle vědců dietní změny, a zejména rozšířené používání antibiotik a zavedení aseptické praxe. Tyto bezesporu pro medicínu velmi cenné novinky se však mimo jiné projevují nárůstem počtu autoimunitních nemocí.

PLoS ONE 7(12): e51146, 2912. DOI: 10.1371/journal.pone.0051146

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Jaroslav Petr  |  13. 12. 2018
V čem udělali čínští soudruzi chybu? Čínský experiment odstartoval genetické vylepšování lidstva bezpříkladně zpackaným způsobem.
Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné