Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Mohou za zvyšující se počet autoimunních nemocí změny v lidském mikrobiomu?

 |  4. 4. 2013
 |  Vesmír 92, 194, 2013/4

Slovem mikrobiom označujeme souhrn všech mikroorganismů, které žijí v určitém prostředí a interagují s ním. Vědecké výzkumy posledních let ukazují jasný vztah mezi mikrobiomem mnoha orgánů a jejich chorobami. Narušení mikrobiomu kůže má jasnou příčinnou spojitost s některými ekzémy, změny střevního mikrobiomu se pojí s obezitou, změny plicního mikrobiomu zase s astmatem. Klíčový význam pro zdraví člověka má zejména střevní mikrobiom. Komplex mikroorganismů žijících v lidském střevu je impozantní. Jak počtem druhů, tak počtem jedinců. Převyšuje řádově desetkrát počet buněk v lidském organismu a čítá řádově tisícovku druhů. Spektrum genů v jejich genomech převyšuje 150krát počet genů lidského genomu. Mikrobiom střeva sehrává klíčovou roli ve vývoji, výživě i imunitě člověka (viz např. hezký článek J. Lhotského, Vesmír 91, 326, 2012/6).

Postihnout všechny aspekty působení mikrobiomu na lidský organismus je krajně obtížný úkol. Vědci z Oklahomské univerzity se zaměřili na vývoj střevního mikrobiomu člověka v průběhu času a využili k tomu vzorky stolice, které pocházejí z 1400–8000 let starých archeologických nalezišť v Severní a Jižní Americe. V těchto takzvaných koprolitech je možné najít DNA střevní mikroflóry dávných lidí. Badatelé analyzovali také již dříve získaná data o bakteriích, které obsahovala jednak asi 5300 let stará mumie „muže z ledovce“ Ötziho a jednak tělo rakouského vojáka, který byl zabit v roce 1918 a po 93 let byl zamrzlý v alpském ledovci.

Výsledky studie podpořily hypotézu, že střevní mikroflóra pravěkých lidí se víc než té naší podobala mikroflóře, kterou lze najít u jiných druhů primátů nebo primitivních kmenových společností. Hlavní změna lidského mikrobiomu se však odehrála během uplynulých sto let. Důvodem jsou podle vědců dietní změny, a zejména rozšířené používání antibiotik a zavedení aseptické praxe. Tyto bezesporu pro medicínu velmi cenné novinky se však mimo jiné projevují nárůstem počtu autoimunitních nemocí.

PLoS ONE 7(12): e51146, 2912. DOI: 10.1371/journal.pone.0051146

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...