Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Benzodiazepiny ovlivňují chování ryb

 |  4. 4. 2013
 |  Vesmír 92, 193, 2013/4

Oxazepam, lék ze skupiny benzodiazepinů, který se často využívá při terapii úzkostných nebo fobických poruch, zřejmě představuje ve skandinávských řekách a jezerech problém pro tamní faunu. Rozšiřuje se tak seznam léčiv, jejichž přítomnost ve vodních ekosystémech negativně ovlivňuje rybí společenstva.

Již dříve byly popsány účinky antikoncepce na bázi ethinylestradiolu nebo antidepresiva Prozac, měnícího chování u střevlí (Pimephales promelas), jakož i populárního ibuprofenu, který pro změnu ovlivňuje námluvy zebřiček (Danio rerio). Oxazepam je ve vodním prostředí velmi stabilní a navíc má tendenci akumulovat se v rybím organismu.

Studie Thomase Brodina a kolegů z univerzity ve Švédském Umeå ukázala, že svalovina okounů (Perca fluviatilis) ulovených v řece Fyris, protékající hustě obydlenou oblastí Švédska (leží na ní zejména stočtyřicetitisícové univerzitní město Uppsala), obsahuje přibližně šestkrát větší koncentrace oxazepamu, než jaké se nacházejí vodě. Další překvapení následovalo během laboratorních experimentů, při nichž byli mladí okouni vystaveni oxazepamu. Ten znatelně měnil jejich chování již při koncentraci 1 mikrogramu na litr. Jedinci vystavení oxazepamu byli aktivnější a zároveň žravější oproti rybám z kontrolní skupiny, které byly plaché a vyhýbaly se neznámému území v nádrži. Ze závěrů studie vyvstává otázka, jaký je skutečný dopad benzodiazepinů na volně žijící populace ryb, potažmo na celé sladkovodní ekosystémy, a zda není nezbytné účinněji eliminovat tyto látky z odpadních vod.

Science 339, 814–815, 2013

Poznámka recenzenta: Fyris je poměrně malá řeka (průměrný průtok 14 m3/s) protékající stočtyřicetitisícovým univerzitním městem Uppsala. Je to tedy místo, v němž se případné vlivy civilizace mohou uplatnit s vyšší intenzitou i v zemi, která péči o životní prostředí rozhodně nezanedbává. Koncentrace oxazepamu zaznamenané ve výtoku z čisticí stanice (0,73 mikrogramu na litr) a v řece samé (0,58 mikrogramu na litr přímo pod čistírnou) byly jen nepatrně nižší než ty, které již v laboratorním experimentu zřetelně ovlivnily chování okounů. Asi ještě není důvod bít na poplach, ale určitě důvod k zamyšlení.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jindřich Sedláček

Mgr. Jindřich Sedláček (*1985) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci. Na katedře buněčné biologie a genetiky této fakulty se podílí na projektu OP VK CZ.1.07/2.3.00/20.0062, který je spolufi nancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné