Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Benzodiazepiny ovlivňují chování ryb

 |  4. 4. 2013
 |  Vesmír 92, 193, 2013/4

Oxazepam, lék ze skupiny benzodiazepinů, který se často využívá při terapii úzkostných nebo fobických poruch, zřejmě představuje ve skandinávských řekách a jezerech problém pro tamní faunu. Rozšiřuje se tak seznam léčiv, jejichž přítomnost ve vodních ekosystémech negativně ovlivňuje rybí společenstva.

Již dříve byly popsány účinky antikoncepce na bázi ethinylestradiolu nebo antidepresiva Prozac, měnícího chování u střevlí (Pimephales promelas), jakož i populárního ibuprofenu, který pro změnu ovlivňuje námluvy zebřiček (Danio rerio). Oxazepam je ve vodním prostředí velmi stabilní a navíc má tendenci akumulovat se v rybím organismu.

Studie Thomase Brodina a kolegů z univerzity ve Švédském Umeå ukázala, že svalovina okounů (Perca fluviatilis) ulovených v řece Fyris, protékající hustě obydlenou oblastí Švédska (leží na ní zejména stočtyřicetitisícové univerzitní město Uppsala), obsahuje přibližně šestkrát větší koncentrace oxazepamu, než jaké se nacházejí vodě. Další překvapení následovalo během laboratorních experimentů, při nichž byli mladí okouni vystaveni oxazepamu. Ten znatelně měnil jejich chování již při koncentraci 1 mikrogramu na litr. Jedinci vystavení oxazepamu byli aktivnější a zároveň žravější oproti rybám z kontrolní skupiny, které byly plaché a vyhýbaly se neznámému území v nádrži. Ze závěrů studie vyvstává otázka, jaký je skutečný dopad benzodiazepinů na volně žijící populace ryb, potažmo na celé sladkovodní ekosystémy, a zda není nezbytné účinněji eliminovat tyto látky z odpadních vod.

Science 339, 814–815, 2013

Poznámka recenzenta: Fyris je poměrně malá řeka (průměrný průtok 14 m3/s) protékající stočtyřicetitisícovým univerzitním městem Uppsala. Je to tedy místo, v němž se případné vlivy civilizace mohou uplatnit s vyšší intenzitou i v zemi, která péči o životní prostředí rozhodně nezanedbává. Koncentrace oxazepamu zaznamenané ve výtoku z čisticí stanice (0,73 mikrogramu na litr) a v řece samé (0,58 mikrogramu na litr přímo pod čistírnou) byly jen nepatrně nižší než ty, které již v laboratorním experimentu zřetelně ovlivnily chování okounů. Asi ještě není důvod bít na poplach, ale určitě důvod k zamyšlení.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jindřich Sedláček

Mgr. Jindřich Sedláček (*1985) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci. Pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, zároveň je doktorským studentem katedry genetiky a mikrobiologie PřF UK. Ve volném čase se věnuje ptáčkaření.
Sedláček Jindřich

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...