Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Zmeny antipredačného správania mestských vtákov

 |  7. 3. 2013
 |  Vesmír 92, 130, 2013/3

Životné podmienky vtákov v urbanizovaných habitatoch sa diametrálne líšia od podmienok v prirodzenom prostredí. Urbanizované prostredie im poskytuje nové potravné zdroje, znižuje riziko predácie i stres. Avšak spolužitie s ľuďmi neprináša vtákom len samé výhody, má aj isté úskalia.

Podľa štúdie P. Møllera a D. Ibáñeza-Álama mestské operence zmenili antipredačné správanie pod tlakom nového prostredia. Pre drvivú väčšinu vtákov je najlepšou voľbou, ako si zachrániť život zoči-voči predátorovi, útek. Urbanizované prostredie však do značnej miery ovplyvňuje parametre stratégií pomáhajúcich vtákom prežiť, aj keď ide o jeden druh. Preto sa dá predpokladať, že mestské operence a vtáky z prirodzeného prostredia budú reagovať na tú istú hrozbu rozdielne.

A. P. Møller a D. Ibáñez-Álamo sa rozhodli tento fenomén preskúmať. Analyzovali únikové techniky 1132 vtákov, ktoré patrili k 15 druhov a líšili sa pôvodom. Z výsledkov výskumu vyplynulo, že mestské jedince dokázali prispôsobiť svoje správanie novým predátorom – mačkám – namiesto prirodzených predátorov, ako je napr. jastrab krahulec. Mestské vtáky sú menej agresívne, ak sa stanú korisťou, vydávajú viac poplašných signálov, po útoku ostávajú dlhší čas paralyzované a strácajú viac peria ako ich náprotivky z vidieka. Všetky tieto premenné vedci skúmali aj vo vzťahu k času, ktorý uplynul od urbanizácie.

Zdá sa, že predácia je jedným z najdôležitejších faktorov, ktoré ovplyvňujú prispôsobivosť toho-ktorého druhu na život v mestách. Vývoj únikových mechanizmov je pritom jednou z kruciálnych podmienok adaptácie na nové typy prostredia. Jedince, resp. druhy, ktoré sa nedokážu dostatočne rýchlo prispôsobiť novým podmienkam, nebudú schopné využívať v dnešnej dobe čoraz častejší typ habitatu.

DOI: 10.1016/j.anbehav.2012.04.030

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D., (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí v Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zabývá se behaviorální ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. Od října 2022 do března 2023 působil v rámci Fulbrightova stipendia na katedře ekologie na evoluční biologie Kalifornské univerzity v Los Angeles.
Mikula Peter

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...