Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Volby po česku (a americku)

Politicko-psychologická reflexe voleb
 |  7. 3. 2013
 |  Vesmír 92, 139, 2013/3

V našem průzkumu evropských mentalit dokázali v politické skepsi s Čechy (56 %) držet krok jen Maďaři; CVVM v prosinci zjistila stěží dvoucifernou důvěru vládě a poslanecké sněmovně (10 %, resp. 13 %). Občané byli stmeleni všeobecnou frustrací, a přesto se nadchli pro přímou prezidentskou volbu.

Zapálené politické klání ovšem hrozilo národním nesvárem. Politické vyznání je více než sportovní fandění, odhaluje hodnotový systém člověka. Např. Spojené státy se v souvislosti s politickým bojem rozštěpily na dvě kultury: na státy „modré“ (demokratické, progresivní) a státy „červené“ (tradicionalistické, republikánské).1)

České republice snad podobné schizma nehrozí, i když i u nás mají volební mapy kromě demografických i jasné teritoriální kontury. Konflikt se snad nevyhranil i proto, že u nás došlo k překřížení politických programů a osobností kandidátů. Poněkud paradoxně (oproti USA) se totiž kandidát s méně sociálním programem ukázal charakterově pevnější, slušnější, pro-mírovější a pravdomluvnější. V USA tomu nyní bývá naopak (viz příklady Romneyho, G. W. Bushe a „velkého komunikátora“, „teflonového“ Reagana).

Pravdomluvnost se během našich prezidentských debat pokoušel transparentně hodnotit projekt Demagog (demagog.cz): Poctivostí v debatách na Čt24 vynikli Jiří Dienstbier se skórem pravdy ku lži 20 : 0 a Karel Schwarzenberg (14 : 0). Naopak výroky Miloše Zemana byly hodnoceny jako nejméně pravdivé ze všech devíti kandidátů (8× pravda, 5× nepravda, 2× zavádějící a 3× neověřitelné). Ukázalo se ale, že těm, kdo rozhodovali, kdo bude úřadovat pod standartou s nápisem „Pravda vítězí“, na charakteru moc nezáleželo. Josef Jařab, bývalý rektor olomoucké Univerzity Palackého, výsledek shrnul: „Rozhodly lži. Vidím to tak, že Miloš Zeman se jednoznačně prolhal na Hrad.“

Nyní vidíte 32 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Martina Klicperová-Baker

PhDr. Martina Klicperová-Baker, CSc., (*1956) je vědeckou pracovnicí Psychologického ústavu AV ČR a spolupracuje se Státní univerzitou v San Diegu. Zabývá se psychologií demokracie. Je mj. autorkou publikace Czech–american Relations: Shared history, compatibility of atittudes and the importance of democracy.
Klicperová-Baker Martina

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné