Původ lebeční asymetrie kytovců

Kytovcům příbuzní sudokopytníci a velryby (= kosticovci) mají symetrickou lebku, ozubení kytovci (např. kosatka, delfíni, sviňuchy) ji mají naopak výrazně asymetrickou. Důvody pro tuto nesouměrnost se hledaly buď v dokonalé sluchové orientaci (mimochodem asymetrii „uší“ mají třeba také sovy, které jsou schopny zachytit sebemenší šelest), nebo v účinnějším chytání větší kořisti.

Protože kytovci mají z obratlovců nejkompletnější fosilní záznam, lze u nich určit přesnou postupnost morfologických změn. Díky tomu víme, že asymetrie lebky šla ruku v ruce zprvu (v eocénu) s evolucí sluchového aparátu a později (v oligocénu) s efektivní echolokací. Dále víme, že předci kytovců měli lebku symetrickou, ale záhy si ji změnili prakytovci, přičemž ozubení její asymetrii dále posílili a kosticovci o ni druhotně přišli. Ačkoliv tzv. Dollovo „pravidlo“ hovoří o nevratnosti evolučních změn, při rekonstrukci evoluce u celé řady organismů vidíme, že jeho platnost bývá omezená.

DOI: 10.1073/pnas.1108927108, 2011