Jak žil obří baleárský plch?

Na řadě ostrovů můžeme pozorovat, že se zde velká zvířata zmenšují (často jim nic jiného nezbylo, pokud chtěla přežít, typicky se tak dělo u chobotnatců), menší druhy se naopak zvětšují. Pro ilustraci stačí navštívit středomořské ostrovy – třeba Baleáry, jejichž osobití endemičtí savci bohužel nepřežili do současnosti. Známe odtud třeba zvláštního „prakamzíka“ rodu Myotragus, který měl v kohoutku jen 50 cm, zkrácené nohy, zmenšený počet zubů a výrazně zmenšenou mozkovou kapacitu, což mu zřejmě umožnila nepřítomnost predátorů. Pod nohama mu pobíhal naopak zvětšený plch rodu Hypnomys, o jehož velikosti a pohybových schopnostech se vedly diskuse.

Nejnovější pečlivé zhodnocení celých koster naznačuje hmotnost kolem 200–300 g, celkově robustnější konstituci a pozemní způsob života, ačkoliv si patrně udržoval i schopnost lezení po stromech. Byl také poměrně hrabavý, takže v nouzi mohl dolovat hlízy rostlin. V současnosti známe několik pozemních plchů (rody Myomimus, Selevinia), ale Hypnomys vznikl z okruhu plcha zahradního, který je štíhlý, má dlouhé končetiny a méně se zdržuje na zemi

PLoS ONE, 5/12, e15817, 2010