Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Geodiverzita ostrovů Réunion a Mauricius

 |  7. 2. 2013
 |  Vesmír 92, 102, 2013/2

Ostrovy Réunion a Mauricius jsou produktem sice dlouhodobé, ale přece jen poněkud monotónní sopečné činnosti. Živinami bohatý substrát a poloha v tropickém klimatickém pásu jsou předpokladem mimořádné rozmanitosti živé složky přírody, tedy biodiverzity.

Z obou sesterských ostrovů však lze uvést také spoustu příkladů „učebnicové“ geodiverzity, jak můžeme krátce a výstižně vyjádřit rozmanitost přírody neživé (viz též Vesmír 79, 95, 2000/2).

Réunion, Mauricius a několik menších ostrovů tvoří souostroví Maskarény, „seřazené“ kolem 20. rovnoběžky jižní zeměpisné šířky v jihozápadní části Indického oceánu. Celé souostroví je sice sopečného původu, ale geodiverzita je tu zjevná nejen mezi jednotlivými články tohoto vulkanického řetězce, ale i v rámci samotných ostrovů. Většina geologů soudí, že vznik sopek zde souvisel s přítomností tzv. horké skvrny hluboko pod dnem Indického oceánu. Horká plášťová skvrna, vyznačující se intenzivním tepelným tokem, je v podstatě stabilní, ale v důsledku pohybu litosférických desek (Indické a Africké) se nad ní postupně vytvořila soustava sopečných formací – od nejstarších Dekánských trappů v Indii přes Čagoské ostrovy, Lakadivy a Maledivy až po Maskarény. Nejmladším článkem tohoto řetězce je aktivní sopka Piton de la Fournaise na východě Réunionu.

Několik generací sopečné rodiny

Na Mauriciu patří vulkanická činnost dávné minulosti a z někdejších sopek se zachovala už jen pouhá torza v podobě bizarních „zubatých“ kopců. Okolí převyšují o několik set metrů a tvoří tak působivé krajinné dominanty; nejvyšší Piton de la Petite Rivière Noir vystupuje nad jihozápadním pobřežím do nadmořské výšky 828 m. Důkazem někdejšího (staročtvrtohorního) vulkanismu je kromě čediče a dalších výlevných vyvřelin i skupina poměrně zachovalých sopečných kráterů uprostřed ostrova, zejména v okolí města Curepipe. (Tam na českého návštěvníka čeká milé překvapení v názvu autobusového nádraží, nesoucího už od roku 1969 jméno Jana Palacha.) Největší z kráterů je zaplněn jezerem Grand Bassin (zvaným též Ganga Talao), které je posvátným a poutním místem hinduistů a patří tak k nejnavštěvovanějším místům na Mauriciu.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Jan Vítek

Doc. RNDr. Jan Vítek (*1946) vystudoval Pedagogickou fakultu v Hradci Králové. Na Přírodovědecké fakultě UHK se zabývá geomorfologií a regionální geologií.
Vítek Jan

Doporučujeme

Slepice z „české líhně“ vzdorují viru

Slepice z „české líhně“ vzdorují viru audio

Jaroslav Petr  |  26. 2. 2020
Čeští vědci vytvořili linii kura domácího odolnou vůči nebezpečné virové infekci. Jejich postup přináší průlom do šlechtění drůbeže na odolnost k...
Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné