Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Geodiverzita ostrovů Réunion a Mauricius

 |  7. 2. 2013
 |  Vesmír 92, 102, 2013/2

Ostrovy Réunion a Mauricius jsou produktem sice dlouhodobé, ale přece jen poněkud monotónní sopečné činnosti. Živinami bohatý substrát a poloha v tropickém klimatickém pásu jsou předpokladem mimořádné rozmanitosti živé složky přírody, tedy biodiverzity.

Z obou sesterských ostrovů však lze uvést také spoustu příkladů „učebnicové“ geodiverzity, jak můžeme krátce a výstižně vyjádřit rozmanitost přírody neživé (viz též Vesmír 79, 95, 2000/2).

Réunion, Mauricius a několik menších ostrovů tvoří souostroví Maskarény, „seřazené“ kolem 20. rovnoběžky jižní zeměpisné šířky v jihozápadní části Indického oceánu. Celé souostroví je sice sopečného původu, ale geodiverzita je tu zjevná nejen mezi jednotlivými články tohoto vulkanického řetězce, ale i v rámci samotných ostrovů. Většina geologů soudí, že vznik sopek zde souvisel s přítomností tzv. horké skvrny hluboko pod dnem Indického oceánu. Horká plášťová skvrna, vyznačující se intenzivním tepelným tokem, je v podstatě stabilní, ale v důsledku pohybu litosférických desek (Indické a Africké) se nad ní postupně vytvořila soustava sopečných formací – od nejstarších Dekánských trappů v Indii přes Čagoské ostrovy, Lakadivy a Maledivy až po Maskarény. Nejmladším článkem tohoto řetězce je aktivní sopka Piton de la Fournaise na východě Réunionu.

Několik generací sopečné rodiny

Na Mauriciu patří vulkanická činnost dávné minulosti a z někdejších sopek se zachovala už jen pouhá torza v podobě bizarních „zubatých“ kopců. Okolí převyšují o několik set metrů a tvoří tak působivé krajinné dominanty; nejvyšší Piton de la Petite Rivière Noir vystupuje nad jihozápadním pobřežím do nadmořské výšky 828 m. Důkazem někdejšího (staročtvrtohorního) vulkanismu je kromě čediče a dalších výlevných vyvřelin i skupina poměrně zachovalých sopečných kráterů uprostřed ostrova, zejména v okolí města Curepipe. (Tam na českého návštěvníka čeká milé překvapení v názvu autobusového nádraží, nesoucího už od roku 1969 jméno Jana Palacha.) Největší z kráterů je zaplněn jezerem Grand Bassin (zvaným též Ganga Talao), které je posvátným a poutním místem hinduistů a patří tak k nejnavštěvovanějším místům na Mauriciu.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Jan Vítek

Doc. RNDr. Jan Vítek (*1946) vystudoval Pedagogickou fakultu v Hradci Králové. Na Přírodovědecké fakultě UHK se zabývá geomorfologií a regionální geologií.
Vítek Jan

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné