Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

V suterénu Vulkánovy dílny

Podivuhodný svět sopečných jeskyní
 |  5. 12. 2013
 |  Vesmír 92, 676, 2013/12

Jeskyně patří k pozoruhodným a nepochybně i poněkud tajemným přírodním výtvorům. Díky krápníkové výzdobě je atraktivní zejména krasové podzemí vápencových oblastí. Mnohem méně známé a způsobem vzniku zcela odlišné jeskyně se nacházejí v prostoru činných nebo relativně mladých sopek.

Tento podivuhodný podzemní svět, jakýsi pomyslný suterén „Vulkánovy dílny“, většinou souvisí s produkcí žhavé zemské taveniny – lávy – a jejími rozličnými vlastnostmi, zejména tekutostí (danou složením a teplotou lávy), obsahem plynných složek aj. Vzhledem k tomu, že sopečné jeskyně se tvoří současně s okolní horninou, bývají označovány jako syngenetické nebo primární (na rozdíl od sekundárních jeskyní, např. krasových, vznikajících v horninách až druhotně).

Počet prozkoumaných nebo alespoň evidovaných sopečných jeskyní dosahuje už několika tisíc, mnohé z nich byly též zpřístupněny pro veřejnost a jsou tak významné i z hlediska cestovního ruchu. K výraznému pokroku v poznání těchto pozoruhodných útvarů došlo až v posledních desetiletích, kdy se vyčlenil i samostatný obor vulkanospeleologie, vycházející jednak z vulkanologie (věda o sopkách a sopečných jevech), jednak ze speleologie (obor zabývající se podzemím, zejména jeskyněmi). Sopečná činnost a její produkty jsou v různých částech světa značně rozmanité, což platí i pro sopečné jeskyně, které lze podle způsobu vzniku i výsledného tvaru rozdělit v podstatě do tří skupin. Nejrozsáhlejší i nejpočetnější jsou proudové jeskyně (lávové tunely), propasťovitý vzhled mají kráterové jeskyně a obvykle jen malých rozměrů dosahují explozivní (bublinové) jeskyně.

Podzemní cesty lávy

Proudové lávové jeskyně neboli lávové tunely většinou doprovázejí ty sopky, které produkují „tekutější“ (tedy málo viskózní), obvykle čedičovou lávu. Vznik těchto jeskyní totiž souvisí s nerovnoměrným chladnutím a tuhnutím lávového proudu. V něm se láva nejdříve ochlazuje v bocích a při povrchu, kde se postupně tvoří pevná krusta, mocná od několika desítek cm až po desítky metrů. Pod tímto pevným stropem však proud žhavé taveniny teče i nadále, a pokud stačí protéci úplně, zůstane po něm vyprázdněná rourovitá prostora – tunelová jeskyně. Ty obvykle mají profil obří pece (obr. 3). Mnohde se nacházejí v několika patrech nad sebou a často se větví do složitější soustavy chodeb. Běžně ústí jen malým otvorem (obr. 4), a pokud jsou mělce pod povrchem, může se jejich strop probořit.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Jan Vítek

Doc. RNDr. Jan Vítek (*1946) vystudoval Pedagogickou fakultu v Hradci Králové. Na Přírodovědecké fakultě UHK se zabývá geomorfologií a regionální geologií.
Vítek Jan

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné