Aktuální číslo:

2018/11

Téma měsíce:

Psychosomatika

Nestabilita klimatu

 |  5. 12. 2013
 |  Vesmír 92, 659, 2013/12

Být pomalý a žít v rovině není výhodné, zvlášť když se mění klima. Alespoň podle studie Brodyho Sandela a jeho kolegů z dánského Aarhusu. Ti zkoumali, jaký vliv má na současné rozšíření druhů míra nestability klimatických podmínek, konkrétně teploty. Nestabilitu klimatu si můžeme představit jako vzdálenost, o jakou se v průběhu času posunou klimatické podmínky dané oblasti. Což je ekvivalentní minimální vzdálenosti, jakou musí daný druh v průběhu času urazit, aby „dohonil“ klimatické podmínky, na které je uzpůsoben. A tato vzdálenost mimo jiné závisí i na struktuře krajiny. Když se totiž potřebujeme dostat do oblasti o jeden stupeň chladnější, v horách nám často stačí posunout se po svahu o kousek nahoru. Naopak v rovinaté oblasti, kde jsou podmínky všude stejné, musíme za jedním stupněm urazit i několik stovek kilometrů.

Autoři se ve zmíněné studii zaměřili na změnu teploty od maxima poslední doby ledové (asi před 21 tisíci lety) do současnosti a srovnávali, jak se od sebe liší společenstva obojživelníků, ptáků a savců celého světa z teplotně nestabilních a stabilních oblastí. Podle očekávání mají druhy žijící v nestabilních teplotách výrazně větší areály rozšíření (tj. velikost území, na kterém se daný druh nachází) a zároveň se zde nevyskytují téměř žádné endemity, tedy druhy specifické pouze pro danou oblast. Tento vztah je navíc nejsilnější u obojživelníků, tedy druhů šířících se nejhůře, a nejslabší u ptáků (a netopýrů), kteří s přeletem na delší vzdálenosti často nemají potíž.

Kromě lepšího porozumění současnému rozšíření druhů přináší tato práce i další důležitý poznatek. Pokud se nám totiž podaří z klimatických modelů předpovědět, kde se bude podnebí v budoucnosti nejvíce měnit, budeme vědět, jaký typ organismů tam nejspíše nepřežije. Podle dostupných klimatických předpovědí to vypadá, že oblasti s nestabilním podnebím v minulosti zůstanou nestabilní i v budoucnosti. To by tolik nevadilo, tamější společenstva jsou na podobné změny již přizpůsobena. Jenže z těchto předpovědí zároveň vychází, že se klimatické změny v budoucnu dotknou i některých oblastí dosud relativně stabilních, jako je např. západní Amazonie a velká část Afriky. Místní druhy, které nedokážou spěchat dostatečně rychle, tak pravděpodobně ztratíme.

Sandel B. et al., Science 334, 660–664, 2011

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Irena Šímová

Mgr. Irena Šímová, Ph.D., (*1982) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK. V CTS UK a AV ČR se zabývá možnými mechanismy, které jsou zodpovědné za variabilitu v počtu druhů na různých prostorových úrovních.

Doporučujeme

Závan kance

Závan kance

Oldřich Lapčík  |  5. 11. 2018
Možná jste to už také zažili. Maso máte od osvědčeného řezníka, vypadalo dobře, určitě bylo čerstvé. Tak proč, u všech všudy, přes vložené...
Je psychosomatika obchod s deštěm?

Je psychosomatika obchod s deštěm?

Vladislav Chvála  |  5. 11. 2018
Nedávné kauzy pochybných léčebných praktik, které zveřejnila Česká televize, rozbouřila odbornou i laickou veřejnost. Jsou všechny ty pokusy...
Hlubokomořské pytlíky vody

Hlubokomořské pytlíky vody uzamčeno

Adam Petrusek, Zuzana Musilová  |  5. 11. 2018
Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné