Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Nestabilita klimatu

 |  5. 12. 2013
 |  Vesmír 92, 659, 2013/12

Být pomalý a žít v rovině není výhodné, zvlášť když se mění klima. Alespoň podle studie Brodyho Sandela a jeho kolegů z dánského Aarhusu. Ti zkoumali, jaký vliv má na současné rozšíření druhů míra nestability klimatických podmínek, konkrétně teploty. Nestabilitu klimatu si můžeme představit jako vzdálenost, o jakou se v průběhu času posunou klimatické podmínky dané oblasti. Což je ekvivalentní minimální vzdálenosti, jakou musí daný druh v průběhu času urazit, aby „dohonil“ klimatické podmínky, na které je uzpůsoben. A tato vzdálenost mimo jiné závisí i na struktuře krajiny. Když se totiž potřebujeme dostat do oblasti o jeden stupeň chladnější, v horách nám často stačí posunout se po svahu o kousek nahoru. Naopak v rovinaté oblasti, kde jsou podmínky všude stejné, musíme za jedním stupněm urazit i několik stovek kilometrů.

Autoři se ve zmíněné studii zaměřili na změnu teploty od maxima poslední doby ledové (asi před 21 tisíci lety) do současnosti a srovnávali, jak se od sebe liší společenstva obojživelníků, ptáků a savců celého světa z teplotně nestabilních a stabilních oblastí. Podle očekávání mají druhy žijící v nestabilních teplotách výrazně větší areály rozšíření (tj. velikost území, na kterém se daný druh nachází) a zároveň se zde nevyskytují téměř žádné endemity, tedy druhy specifické pouze pro danou oblast. Tento vztah je navíc nejsilnější u obojživelníků, tedy druhů šířících se nejhůře, a nejslabší u ptáků (a netopýrů), kteří s přeletem na delší vzdálenosti často nemají potíž.

Kromě lepšího porozumění současnému rozšíření druhů přináší tato práce i další důležitý poznatek. Pokud se nám totiž podaří z klimatických modelů předpovědět, kde se bude podnebí v budoucnosti nejvíce měnit, budeme vědět, jaký typ organismů tam nejspíše nepřežije. Podle dostupných klimatických předpovědí to vypadá, že oblasti s nestabilním podnebím v minulosti zůstanou nestabilní i v budoucnosti. To by tolik nevadilo, tamější společenstva jsou na podobné změny již přizpůsobena. Jenže z těchto předpovědí zároveň vychází, že se klimatické změny v budoucnu dotknou i některých oblastí dosud relativně stabilních, jako je např. západní Amazonie a velká část Afriky. Místní druhy, které nedokážou spěchat dostatečně rychle, tak pravděpodobně ztratíme.

Sandel B. et al., Science 334, 660–664, 2011

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Irena Šímová

Mgr. Irena Šímová, Ph.D., (*1982) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK. V CTS UK a AV ČR se zabývá možnými mechanismy, které jsou zodpovědné za variabilitu v počtu druhů na různých prostorových úrovních.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné