Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Není vrba jako vrba

 |  5. 12. 2013
 |  Vesmír 92, 661, 2013/12

K některým druhům tohoto bohatého rodu se lidé v našich končinách chodí vypovídat, za jinými jezdí odborníci až na daleký sever, aby se naopak vyzpovídaly ony jim. V nehostinných podmínkách na pobřeží severovýchodního Grónska (a zdaleka nejen tam) patří vrby polární mezi klíčové archivy vývoje klimatu posledních zhruba 100 let.

Taková kronika vzniká na základě detailní letokruhové analýzy, kdy je pod mikroskopem podrobena každá rostlinka nejméně osmi, často však i desítkám měření ročního přírůstu v nejrůznějších částech svého pletiva (včetně větví a kořenů). Hotová letokruhová křivka (očištěná o vliv stáří rostliny na růst, ale i o další neklimatické vlivy) je pak odrazem lokálních klimatických podmínek. Pokud je křivka dána do souvislosti se záznamy z blízké meteorologické stanice, jež v Arktidě mnohdy nepokrývá ani polovinu stáří vrb, můžeme zjistit, jakou měrou se podílela teplota, srážky, nebo třeba délka trvání sněhové pokrývky na růstu vrby polární. Klimatický záznam je tak díky dlouhověkosti zpovídaných nepřímo protažen dále do minulosti, a to ve velmi detailním měřítku každoročních výpovědí.

Niels M. Schmidt et al., Arctic, Antarctic, and Alpine Research 38, 257–262, 2006

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné