Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Bertholletia excelsa, tvrdý „oříšek“ Amazonie

 |  5. 12. 2013
 |  Vesmír 92, 684, 2013/12

Bertholletia excelsa náleží do čeledi hrnečníkovité (Lecythidaceae), která je třetí nejrozšířenější čeledí Amazonie. Tento kolosální strom (juvie ztepilá, castaña, castanha, brazil nut) může dosáhnout stáří až 1000 let při průměru kmene 2–3 m a výšce až 60 m.

Přirozeně se vyskytuje v oblasti amazonského tropického nížinného deštného lesa na trojmezí Brazílie, Bolívie a Peru, kde tvoří porosty zvané castañales. Roste i v přilehlých oblastech Kolumbie, Venezuely a Guyany, pokusně se také pěstuje na Jamajce, v Malajsii nebo na Srí Lance. Plodem juvie ztepilé jsou kulaté dřevnaté tobolky (pixidia) o velikosti dětské hlavy a váze až 2,5 kg. Rostou na koncích silných větví a po přibližně 15 měsících zrání hlasitě padají ze stromů jako dělové koule. Uvnitř každého plodu je vklíněno 8–25 semen podobně jako segmenty citrusů, každé v rámci svého vlastního osemení. U nás jsou tato semena známá jako para ořechy, přestože se botanicky o ořechy nejedná. Název para je pak historicky odvozen od jména brazilského státu Pará, kde se dodnes nacházejí rozsáhlé porosty a odkud se tato komodita nejvíce vyvážela. Od r. 2004 však patří prvenství v produkci Bolívii, která v současné době exportuje para ořechy více než Brazílie a Peru dohromady.

Opylení tohoto cizosprašného stromu je relativně komplikovanou záležitostí a obstarávají ho například čmeláci a včely (Bombus, EulaemaXylocopa, čeleď Apidae). Plody juvie ztepilé mají velice tvrdý obal, jenž se nerozbije ani po dopadu na zem. Mají dokonce tak velkou hustotu, že tobolka ve vodě klesá na dno, což znemožňuje šíření vodou (hydrochorii). O distribuci semen na krátké vzdálenosti se starají především hlodavci z čeledi agutiovitých (Dasyproctidae), kteří jsou schopni plod předními zuby otevřít a semeno zahrabat do země. Semena, která zůstanou v zemi zapomenuta, mohou během 12–18 měsíců vyklíčit a vyrůst v nové stromy. Otázkou však zůstává roznos semen na dlouhé vzdálenosti. Na základě genetických analýz se předpokládá, že významný podíl na distribuci má člověk.

Po celá staletí jsou olejnatá a chutná bílá jádra juvie ztepilé významnou složkou stravy domorodců. Ti je jedí syrová nebo pražená či je míchají společně s trnitými chůdovitými kořeny palem rodu Socratea a s maniokem jedlým (Manihot esculenta) do bílé kaše známé pod portugalským názvem leite de castanha. Tento pokrm je cenným zdrojem tuků a bílkovin pro mnoho obyvatel Amazonie. Kulaté obaly plodů se využívají jako poháry pro sběr latexu z kaučukovníku brazilského (Hevea brasiliensis), jako šálky na pití či se v nich nechá doutnat malý oheň, jehož kouř slouží k odhánění nepříjemného hmyzu. Vývar z osemení se v brazilské lidové medicíně tradičně používal k léčbě žaludečních bolestí, kůra na jaterní onemocnění, olej pak na vaření, do lamp a také jako mýdlo či šampon. Semena jsou bohatá na selen, přičemž 2 až 3 jádra poskytují doporučenou denní dávku tohoto prvku (200 μg) (Vesmír 89, 349, 2010/6). Para ořechy, podobně jako arašídy, ovšem mohou způsobit i silnou alergickou reakci vedoucí až k anafylaktickému šoku.

Semena juvie představují jednu z mála celosvětově obchodovaných komodit, jež se získává téměř výhradně z přírodních porostů. Jejich sběru se věnují takzvaní castanheiros. Vzdálenost mezi jednotlivými stromy je zpravidla značná (např. na severu Bolívie 1–5 jedinců na ha), a tak je sběr plodů fyzicky velice náročný. Vzpomeňme si na ně při pojídání této lahodné pochoutky v naší deset tisíc kilometrů vzdálené zemi a doufejme, že lidé přeci jen zmoudří a změní svůj přístup k využívání přírodních zdrojů. Pokud totiž zmizí jedinečné amazonské pralesy, nebude již juvie ztepilé, jejích semen ani dalších, byť dosud nepopsaných druhů.

Literatura

Dumont E., De Pauw L., Vanhaecke F., Cornelis R.: Speciation of Se in Bertholletia excelsa (Brazil nut): A hard nut to crack?, Food Chemistry 95, 684–692, 2006/4.

Hecht S. B., Cockburn A.: The Fate of the Forest: Developers, Destroyers, and Defenders of the Amazon, Updated Edition, University of Chicago Press, s. 387, 2010.

Mori S. A., Smith N. P., Prance G. T.: The Lecythidaceae Pages, The New York Botanical Garden, Bronx, New York, USA, [cit. 2013–10–02], dostupné z: sweetgum.nybg.org/lp.

Shepard G., Ramirez H.: “Made in Brazil”: Human Dispersal of the Brazil nut (Bertholletia excelsa, Lecythidaceae) in Ancient Amazonia, Economic Botany 65, 44–65, 2011.

Wadt L. H. O., Kainer K. A., Gomes-Silva D. A. P.: Population structure and nut yield of a Bertholletia excelsa stand in Southwestern Amazonia, Forest Ecology and Management 211, 371–384, 2005/3.

Zuidema P. A., Boot R. G. A.: Demography of the Brazil nut tree (Bertholletia excelsa) in the Bolivian Amazon: impact of seed extraction on recruitment and population dynamics, Journal of Tropical Ecology 18, 1–31, 2002/1.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika

O autorech

Lukáš Huml

Ludvík Bortl

Hana Vebrová

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné