Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

115 let od narození fyzika, polárníka a spisovatele Františka Běhounka

(27. října 1898 – 1. ledna 1973)
 |  5. 12. 2013
 |  Vesmír 92, 700, 2013/12

František Běhounek, významný a oceňovaný radiolog, zůstane veřejnosti navždy znám jako první Čech, který spatřil severní pól.

V únoru 1926 přišla na Ministerstvo zahraničních věcí nezvyklá žádost. Asistent Státního radiologického ústavu František Běhounek žádal subvenci 30 000 korun na vědecký projekt Měření atmosférické elektřiny a radioaktivity při Amundsenově výpravě roku 1926. Odpověď byla rychlá a stejně jako na předchozí žádost Ministerstvu veřejných prací zamítavá: „[Ministerstvo] nemá v rámci svého rozpočtu možnost, aby poskytlo subvenci na Vaše vědecká bádání…“ Běhounek podnikl poslední zoufalý krok – obrátil se na prezidenta Masaryka. I tato naděje by zklamala, nebýt přímluvy madame Curie, kterou nebylo možno nevyslyšet. Ostatně byl to necelý rok, co laureátka Nobelovy ceny navštívila Lány. Drobná postava velké objevitelky se tehdy ztrácela vedle jejího žáka a průvodce – obra s přívětivou tváří školáka, kterým nebyl nikdo jiný než pisatel oné odmítnuté supliky.

Události nabraly nový směr. Masaryk poslal 10 000 korun, přispělo i Ministerstvo veřejných prací, část peněz si Běhounek vypůjčil. Cestoval jako diplomatický kurýr a dvě bedny s jeho přístroji byly zapečetěny jako diplomatická zavazadla. Jeho cesta ale málem skončila předčasně na molu v Trondheimu. Nikdo z norského Aeroklubu, se kterým Běhounek korespondoval, totiž Amundsena neinformoval o jeho účasti. Ten mladého badatele jen dotčeně odbyl, že na lodi už není místo.

Byl to jeden z příznaků budoucích tenzí mezi účastníky výpravy. Na jedné straně byl velitel výpravy Amundsen a bohatý Američan Lincoln Ellsworth, který ji z větší části financoval. Na straně druhé stáli konstruktér a velitel vzducholodi plukovník Nobile a norský Aeroklub. Na Špicberky, kde byla základna expedice, nakonec Běhounek šťastně doplul norským dělovým člunem Heimdal. Pak přiletěla i vzducholoď Norge. Plukovník Nobile byl po náročném letu unaven, ale Běhounka přijal vlídně a nechal na vzducholodi instalovat jeho přístroj na měření elektrické vodivosti vzduchu. Sám Běhounek musel zůstat. Zbývalo vyřešit, kdo bude přístroj za letu obsluhovat. Ellsworth byl plný ochoty, ale Běhounek se právem obával, že si mladý sportsman nebude se složitým aparátem vědět rady. Naštěstí se měření ujal mladý meteorolog Finn Malmgren, někdejší účastník Amundsenovy expedice lodí Maud.

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie

O autorovi

Petr Sládeček

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné