Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Konec totalitní říše

Ian Kershaw: Konec. Německo 1944–45Jota, Praha 2013, 616 stran, z anglického originálu „The End“ (Penguin Books, 2012) přeložil M. Nový
 |  31. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 649, 2013/11

V dnešní době intenzivně studujeme příklady civilizačních kolapsů a někdy i regenerací, ale neméně důležitá je otázka resiliencí1) – jak to, že vyčerpané Německo dokázalo i přes intenzivní bombardování a příliv uprchlíků z východních zemí zásobovat skoro do posledních dní války své obyvatelstvo a že několik dní před koncem války ještě někde vycházely noviny a byla proplácena mzda? Proč se Němci už dávno nevzdali?

Renomovaný britský historik Ian Kershaw v obsáhlé a velice zajímavé studii nalézá hned několik odpovědí. Německý národ šel do války nejenom díky fascinaci Hitlerem a touze odčinit prohru v první světové válce, ale i s nadějí na obrovskou válečnou kořist. Mnoho Němců si bylo vědomo krutých zločinů spáchaných v Polsku a Rusku a celkem oprávněně se báli odplaty. Z politického hlediska neexistovala alternativa. Atentát na Hitlera posílil represivní aparát do té míry, že ještě několik dní či dokonce hodin před obsazením Spojenci byli Němci, kteří se chtěli vzdát, fyzicky likvidováni. Svou roli sehrálo i to, že vojáci ze setrvačnosti plnili rozkazy až do samého konce.

Kershaw analyzuje postoje prostých lidí i velitelů wehrmachtu a ukazuje, že i mezi generály byla na počátku roku 1945 jen hrstka lidí, která dokázala jasně vidět situaci celého Německa a ne jen svůj úsek fronty. Optimismus byl povinný a mnoho lidí věřilo, že zásadní obrat prostě musí přijít, že Němci zastaví ofenzivu a postupně vyhrají bitvu o Evropu. Neúprosnost situace si uvědomoval jen málokdo. Názornou ukázkou úplné ztráty smyslu pro realitu byla partajní směrnice vydaná NSDAP v saském Freibergu dva dny před Hitlerovou sebevraždou, ve které stálo, že „nyní, když se podařilo stabilizovat situaci, musíme se opět naplno ponořit do stranické práce...“

Hitlerova sebevražda pro mnoho Němců, kteří Hitlera roky adorovali, představovala radikální obrat. Stal se ztělesněním zla a nezdaru. Většina Němců začala trpět ztrátou paměti a považovala se za oběť režimu. Není možné v několika řádcích shrnout mnohasetstránkovou monografii, ale je možné na ni upozornit jako na neobvyklou, čtivou studii konce jedné velké totalitní říše, která hlavně díky dobře uspořádané represivní organizaci překvapivě pomalu podlehla rozkladu, což ji v posledním zbytečném roce války stálo zničení mnoha měst, skoro milionové ztráty vojáků a statisíce mrtvých civilistů.

Poznámky

1) Pozn. red.: Resilience znamená pružnost nebo ohebnost; v environmentálních vědách se jí rozumí schopnost systému fungovat v široké škále podmínek; v psychologii schopnost jedince odolávat stresu; v technice schopnost vrátit se do původního tvaru po odeznění rušivého faktoru.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem četných úspěšných knih, např. Krajiny vnitřní a vnější (2002), Makom. Kniha míst (2004), Borgesův svět (2007), Nejistý plamen. Průvodce ropným světem (s Martinem Kašíkem, 2007), Dýchat s ptáky (2008), Podzemní Praha. Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy (s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem, 2008), Orfeus. Kniha podzemních řek (2009). V roce 2009 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Cílek Václav

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné