Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Tibetský původ srstnatých nosorožců?

 |  3. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 534, 2013/10

Mnozí savci Tibetské náhorní plošiny bývají považováni za velmi specializované a oproti svým nejbližším příbuzným jsou výrazně odlišné formy – např. irbis coby huňatější a celkově podivný tygr bez pruhů, kiang jako větší a tmavší asijský divoký osel (E. hemionus), jak coby huňatý pratur ap.

V těchto případech se nabízí scénář, že nějaký předek doputoval do tohoto náročného prostředí, a chtěl-li se zde udržet, musel získat vlastnosti, které mu přežití umožnily (huňatost, větší velikost ap.). Mnohdy se uvádí, že takový specialista v tomto prostředí prospívá, ale zároveň zde vlivem svých specializací uvízl. V poslední době se čím dál více uvažuje, že někteří tamější obyvatelé se ve skutečnosti mohli z Tibetské plošiny šířit do okolních oblastí, přinejmenším v ledových dobách, například irbis, „koza“ nahur, antilopa čiru, možná i jak, kiang nebo ovce argali.

Zatím nejúspěšnější tibetský prvek se zdá být nejstarší (středně pliocenní) a podle morfologických znaků nejbazálnější srstnatý nosorožec Coelodonta thibetana, od jehož severovýchodního/severního posunu výskytu v pleistocénu můžeme patrně odvozovat původ svrchně pleistocenního nosorožce srstnatého (Coelodonta antiquitatis). Tomu naprosto svědčilo prostředí tzv. mamutí stepi, a proto se mu dařilo v celé severní Eurasii. Zřejmě dotáhl specializace svého tibetského předka do určité dokonalosti. Bohužel postupné mizení mamutí stepi v kombinaci s rostoucím vlivem člověka dráhu tohoto velmi specializovaného nosorožce ukončily. Jeho v současnosti nejbližší příbuzný, mimo jiné vůbec nejchlupatější žijící nosorožec – n. sumaterský – čelí stejné hrozbě…

Science 333, 1285–1288, 2011

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné