Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Pôvod vtáčieho letu zasa o niečo vzdialenejší

 |  3. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 533, 2013/10

Až donedávna sa predpokladalo, že vtáky ako taxón sa odštiepili z vetvy teropódnych dinosaurov v období spodnej kriedy.

Dlhodobé diskusie o pôvode vtáčieho letu rozvíril najnovší objav z provincie Liaoning na severovýchode Číny. Nález pomenovali Eosinopteryx brevipenna a zaradili ho do bazálnej rodiny teropódnych dinosaurov – Troodontidae. Ide o opereného, približne 30 cm dlhého a vtákom podobného dinosaura z obdobia neskorej jury. Na rozdiel od väčšiny zástupcov rodiny Troodontidae mal podstatne kratšie rostrum. Jeho krídla mali podobnú dĺžku ako príbuzný rod Anchiornis, avšak primárne letky presahovali dĺžku ramennej kosti. V porovnaní s rodom Anchiornis mal naopak kratšie a menej operené končatiny i kratší chvost.

Slabšie operenie, krátke nezahnuté pazúry a štíhle končatiny indikujú skôr pohyb „po vlastných“ ako let. Proti schopnosti Eosinopteryxa lietať svedčí aj atypické usporiadanie krídlových kostí, ktoré neumožňovalo trepotavý pohyb. Zaujímavý je aj fakt, že tento druh pravdepodobne nemal komplexné chvostové perá. Nedávny objav výrazne spochybňuje hypotézu, že slávny „prvý vták“ Archaeopteryx zohral rozhodujúcu úlohu v evolúcii vtákov. Dr. Dyke, jeden z autorov štúdie, povedal: „Z našich zistení vyplýva, že pôvod letu bol oveľa komplexnejší, ako sa doteraz predpokladalo.“ Po viacerých sľubných správach z minulého roka, ktoré vlievali do vyriešenia záhady pôvodu a evolúcie vtáčieho letu značný optimizmus, je dnes zrejmé, že tak skoro to určite nebude.

DOI: 10.1038/ncomms2389

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Peter Mikula

Peter Mikula (*1990) je študentom doktorského programu na katedre zoológie Prírodovedeckej fakulty UK v Prahe. V súčasnosti sa zaoberá makroekológiou vtáčieho spevu.

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné