Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Mladá krev pro staré srdce (a mozek?)

 |  3. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 531, 2013/10

Infuze krve mladých myší starým jedincům dokáže zvrátit srdeční hypertrofii, zbytnění srdce a otoky srdečního svalu, tedy příznaky, které přicházejí s věkem a jsou hlavní příčinou srdečního selhání. Předchozí studie také prokázaly, že infuze krve z mladých myší má omlazující účinky na mozek starých myší. Mladá krev vyvolala růst nových nervových buněk a zvrátila některé příznaky plynoucí z úbytku kognitivních funkcí.

Amy Wagersová z Harvardovy univerzity a Richard Lee z Brigham and Women’s Hospital v Bostonu chirurgicky propojili oběhové systémy dvou myší: zdravého dvouměsíčního mláděte s 23 měsíců starou myší, která měla srdeční hypertrofii. Po pouhých čtyřech týdnech se srdce staré myši zmenšilo na velikost mladšího protějšku, aniž by to vedlo k poškození srdce mladého zvířete. Výzkumníci usoudili, že v krvi mladých zvířat musí existovat nějaký „faktor mládí“, který reguluje rychlost stárnutí a u starších jedinců chybí.

Jako potenciálního kandidáta tohoto faktoru identifikovali protein zvaný GDF11, který byl přítomen v mnohem větším množství v krvi mladých myší. GDF11 (Growth differentiation factor 11), známý též jako BMP11 (bone morphogenetic protein 11), je znám také u člověka. Když výzkumníci podávali po dobu 30 dnů tento protein starým myším s hypertrofií srdce, jejich srdce se významně zmenšilo, zatímco kontrolní zvířata, která dostávala pouze fyziologický roztok, zůstala beze změny. O proteinu GDF11 je známo, že hraje důležitou roli v buněčném vývoji, ale nikdo netušil, jakou konkrétní úlohu má v srdci. Tony Wyss-Coray ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii, který byl členem týmu a který prokázal schopnost krve mladých myší zvrátit úbytek kognitivních funkcí u starších myší, prohlásil: „Tato studie ukazuje na úžasnou plasticitu tkání a zřejmou možnost jejich omlazení.“

Saul Villeda z Kalifornské univerzity v San Francisku, který také pracoval s Wyss-Corayem na studii účinku GDF11 na kognitivní funkce, naznačuje, že mladá krev může obsahovat i další látky, které jsou schopny omladit i jiné orgány. Poznamenal také, že stárnutí zahrnuje mnoho faktorů a že působení proti stárnutí může zahrnovat kombinaci inhibice faktorů stárnutí a zvýšení mladistvých faktorů.

Cell, DOI: 10.1016/j.cell.2013.04.015

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...