Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Každodenní malá dávka aspirinu snižuje riziko rakoviny

 |  10. 1. 2013
 |  Vesmír 92, 10, 2013/1

Aspirin patří mezi deset nejrozšířenějších léků na světě. Přestože je to jeden z nejstarších léků, stále nás překvapuje. Každoročně se uskuteční několik studií zkoumajících jeho účinky a využití. Každodenní nízké dávky aspirinu se široce používají k tomu, aby se zabránilo dalším příhodám u lidí, kteří trpí kardiovaskulárním onemocněním. Má se tak zamezit dalšímu infarktu nebo mozkové příhodě. Tento postup – známý jako sekundární prevence – se uplatňuje již dlouhodobě v mnoha zemích světa. Jeho výhody jsou potvrzeny a nikdo je nezpochybňuje.

Novější výzkum přinesl důkazy o tom, že nízké dávky aspirinu mohou snižovat také riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku (Cancer Prev. Res., Phila, 5, 164–178, 2012). Dvě studie, publikované nedávno v časopise Lancet Petrem Rothwellem z Oxfordské univerzity, zjistily, že lék nejen snižuje pravděpodobnost vzniku rakoviny starších lidí, ale také zpomaluje rozvoj rakoviny u pacientů, kteří již onemocněli (Lancet 376, 1741–1750, 2010). Rothwellova skupina objevila, že lidé středního věku, kteří brali aspirin denně po dobu pouhých tří let, měli o 25 % nižší pravděpodobnost vzniku rakoviny. Onkologičtí pacienti, kteří užívali lék denně po dobu tří měsíců, měli o 15 % nižší pravděpodobnost, že na tuto nemoc zemřou. U pacientů, kteří užívali aspirin po dobu pěti let, byla pravděpodobnost úmrtí na tuto nemoc dokonce o 37 % nižší.

Lékaři však varují, že nejde o žádný zázračný lék a neměl by být předepisován všem. U některých lidí může aspirin vyvolat poškození střeva a způsobit střevní krvácení. Tyto nežádoucí účinky aspirinu se však dají potlačit užíváním vhodné lékové formy.

The Lancet, DOI: 10.1016/S0140-6736(11)61720-0 a DOI: 10.1016/S0140-6736(12)60209-8)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Farmakologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné