Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Každodenní malá dávka aspirinu snižuje riziko rakoviny

 |  10. 1. 2013
 |  Vesmír 92, 10, 2013/1

Aspirin patří mezi deset nejrozšířenějších léků na světě. Přestože je to jeden z nejstarších léků, stále nás překvapuje. Každoročně se uskuteční několik studií zkoumajících jeho účinky a využití. Každodenní nízké dávky aspirinu se široce používají k tomu, aby se zabránilo dalším příhodám u lidí, kteří trpí kardiovaskulárním onemocněním. Má se tak zamezit dalšímu infarktu nebo mozkové příhodě. Tento postup – známý jako sekundární prevence – se uplatňuje již dlouhodobě v mnoha zemích světa. Jeho výhody jsou potvrzeny a nikdo je nezpochybňuje.

Novější výzkum přinesl důkazy o tom, že nízké dávky aspirinu mohou snižovat také riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku (Cancer Prev. Res., Phila, 5, 164–178, 2012). Dvě studie, publikované nedávno v časopise Lancet Petrem Rothwellem z Oxfordské univerzity, zjistily, že lék nejen snižuje pravděpodobnost vzniku rakoviny starších lidí, ale také zpomaluje rozvoj rakoviny u pacientů, kteří již onemocněli (Lancet 376, 1741–1750, 2010). Rothwellova skupina objevila, že lidé středního věku, kteří brali aspirin denně po dobu pouhých tří let, měli o 25 % nižší pravděpodobnost vzniku rakoviny. Onkologičtí pacienti, kteří užívali lék denně po dobu tří měsíců, měli o 15 % nižší pravděpodobnost, že na tuto nemoc zemřou. U pacientů, kteří užívali aspirin po dobu pěti let, byla pravděpodobnost úmrtí na tuto nemoc dokonce o 37 % nižší.

Lékaři však varují, že nejde o žádný zázračný lék a neměl by být předepisován všem. U některých lidí může aspirin vyvolat poškození střeva a způsobit střevní krvácení. Tyto nežádoucí účinky aspirinu se však dají potlačit užíváním vhodné lékové formy.

The Lancet, DOI: 10.1016/S0140-6736(11)61720-0 a DOI: 10.1016/S0140-6736(12)60209-8)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Farmakologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné