Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2025/1

Téma měsíce:

Exploze

Obálka čísla

Hlavonožci tisíce tváří

 |  10. 1. 2013
 |  Vesmír 92, 34, 2013/1

Hlavonožci představují velmi rozmanitou skupinu živočichů obývající všechny oceány ve všech hloubkách. Žijí jen ve slaných nebo brakických vodách, čistě sladkovodní druhy neexistují.

Jsou to predátoři s výborným zrakem, vybavení účinnými zbraněmi v podobě zobáků, jedovatých slin a přísavných ramen.

Chobotnice imitátor

V roce 1998 byla u pobřeží tropického ostrova Sulawesi objevena podivná proužkovaná chobotnice. Podle své schopnosti napodobovat ostatní mořské organismy dostala jméno Thaumoctopus mimicus. Její ramena dosahují rozpětí až 40 cm, samotné tělo je velké pouhých 6 cm. Dokáže napodobit minimálně 15 jiných živočichů – mimo jiné i jedovaté perutýny, mořské hady, trnuchy, sasanky, strašky, hvězdice, kraby, mlže, platýze, a dokonce i medúzy. Napodobování je opravdu dokonalé. Na první a mnohdy ani na druhý pohled netušíte, že je před vámi chobotnice. Při napodobování používá nejen barvoměnu, ale také se přizpůsobuje celým tvarem těla a postavením ramen. Hlavonožci často dokonale splývají s prostředím a využívají skvělou barvoměnu, přesto je tento druh chobotnice první, u kterého pozorujeme napodobování jiných živých tvorů. Mnohdy bývá zaměňována s chobotnicí druhu Wunderpus photogenicus, také nedávno objevenou v Indonésii, která má poněkud jiné zbarvení a je aktivní za soumraku.

V kokosu se bydlí nejlépe

O inteligenci a vynalézavosti hlavonožců nemůže být sporu. Nejenže dokážou splynout s prostředím, ba dokonce napodobit jiné zvíře. Pro své bezpečí umějí využívat i různé předměty. Využívání drobných dutých předmětů jako úkrytu je pro chobotnice typické. Také nevelká dvaceticentimetrová chobotnička Amphioctopus marginatus využívá kousky kokosových ořechů, lastury, ba i úlomky plastů a staví si z nich útočiště. Na rozdíl od svých příbuzných je ochotna nosit úkryt stále s sebou.

Nyní vidíte 34 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Martina Balzarová

Mgr. Martina Balzarová (*1987) je studentkou zoologie na Přírodovědecké fakultě jiho-české univerzity v Českých Budějovicích. Zaměřuje se převážně na ekologii a etologii mořských bezobratlých živočichů. Má profesionální kvalifikaci PADI Divemaster a specializaci na podvodní fotografování a natáčení. Za své podvodní fotografie byla několirát oceněna u nás i na zahraničních festivalech. Jako vůbec první Čech získala r. 2005 na prestižním festivalu v Antibes ve Francii cenu společnosti Our world – underwater scholarship pro fotografy do 25 let. O rok později ji obhájila. Pravidelně své články a fotografie publikuje v mnoha českých periodikách. Od roku 2007 pořádá autorské výstavy. Putovní výstava velkoplošných fotografií Tváře moře má úspěch v mnoha městech republiky a byla uvedena i v rámci festivalu v Antibes. Pořádá besedy a přednášky o mořském světě a zemích, které navštívila (Vietnam, Papua – Nová Guinea, Mexiko, Indonésie). Další informace najdete na webových stránkách www.balzarova.cz.

Doporučujeme

Exploze, které tvoří

Exploze, které tvoří uzamčeno

Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky

Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky uzamčeno

Aleš Buček, Jakub Prokop  |  6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa

Objev země Františka Josefa

Zdeněk Lyčka  |  6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...