Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Surovinová bezpečnost

 |  6. 9. 2012
 |  Vesmír 91, 479, 2012/9

Zatímco věda nezná hranic (alespoň deklarativně), technika a energetika to zcela jistě prohlásit nemohou. V souvislosti s čínským omezením vývozu kovů vzácných zemin si otázku závislosti na surovinách kladou kdejaké technologie. Detailní analýzu materiálových omezení pro jedno energetické odvětví – pro koncentrovanou solární termální energii (CSP) – publikoval Erik Pihl se spolupracovníky. Teoreticky by bylo možné těmito technologiemi vyrobit několikanásobek současné globální spotřeby elektrické energie. Kritickou surovinou by zde mohlo být stříbro používané na výrobu koncetrátorů slunečního záření. Nejde však jen o stříbro. Využití sluneční energie se střetává s jedním velkým problémem: jak zabezpečit energii v době, kdy Sluce nesvítí, a v oblastech, kde Slunce svítí málo. Přenos energie na velmi velké vzdálenosti (nad 10 000 km) má již neúnosné ztráty, pro akumulaci energie dosud není nalezeno technologicky uspokojivé řešení. A i když prozatím nejsme ve stavu surovinové nouze, je třeba pečlivě zvažovat možnosti. Nejde jen o stříbro či kovy vzácných zemin. Pokud by technologie koncentrované solární termální energie měly být v globálním měřítku významné (odhaduje se, že by se v roce 2030 mohly podílet na 7 % světové výroby elektřiny), mohly by být kritické také další suroviny – jde např. o obyčejný dusičnan sodný (chilský ledek) a dusičnan draselný (draselný ledek, sanytr).

(Pihl E. et al.: Material constraints for concentrating solar thermal power, Energy 44, 944–954, 2012)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...