Včely na transantarktické cestě

Včely jsou blanokřídlou skupinou, která vznikala v návaznosti na diverzifikaci kvetoucích rostlin ve svrchní křídě nedlouho předtím, než se začala lámat Gondwana do velkých pevninských mas. Jedna z nejstarších skupin včel, která si tuto dávnou událost pamatuje, jsou hedvábnicovití (Colletidae). Díky své starobylosti jsou hedvábnice pozoruhodné přítomností mnoha starých znaků, například tropické druhy uchovávají nasbíraný pyl ve volátku, nikoli na zadních nohách či v hrudní kapse. Velké množství druhů žije osamoceně, v chodbičkách vyrobených v zemi či stoncích rostlin, které včely pokrývají průsvitnou membránou připomínající celofán. Přestože se několik izolovaných linií rozšířilo i do temperátních oblastí a například v České republice žije asi 45 druhů, jsou hedvábnice primárně gondwandskou skupinou, která obývá Jižní Ameriku, Afriku a Austrálii. Zatímco Afrika se od ostatních kontinentů oddělila již ve střední křídě před 120 miliony let, Jižní Amerika a Austrálie byly až do eocénu před 34 miliony let propojeny Antarktidou, v té době pokrytou vlhkými temperátními a subtropickými lesy, podobnými dnešním lesům Nové Kaledonie či Nového Zélandu. Ukazuje se, že Antarktida sloužila mnoha druhům organismů, např. tropickému buku Notophagus nebo rostlinné skupině Proteaceae, jako příhodné transitní místo mezi dalšími kontinenty. Hedvábnice, které vznikly v Austrálii, tuto cestu několikrát využily k disperzi do Jižní Ameriky a zpět a z Austrálie či Antarktidy se jedna linie dostala přes moře i do Afriky. Poté se Antarktida definitivně oddělila od ostatních kontinentů a mělká šelfová moře se změnila v Tasmánský a Drakeův průliv. Kolem Antarktidy se vytvořil cirkumpolární mořský proud, který byl příčinou postupného ochlazování kontinentu až k jeho celkovému zalednění. Hedvábnice v nových prostředích rychle speciovaly a v současné době obsahuje tato skupina kolem 2500 druhů. Organismy, které jsou schopny využít dočasných spojení mezi kontinenty k šíření do nových prostředí, mají v proměnlivém a nestabilním světě výhodu. (doi: 10.1111/j.1365-2699.-2011.02624.x)