Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Humanities

K čemu jsou dnes humanitní vědy?
 |  12. 7. 2012
 |  Vesmír 91, 453, 2012/7

Český rozhlas Leonardo, Akademie věd České republiky a časopis Vesmír uspořádaly 16. května 2012 v budově Akademie věd ČR na Národní 3 v Praze veřejnou besedu o současném postavení humanitních věd. Hosty byli PhDr. Jiřina Šiklová (katedra sociální práce FF UK v Praze), doc. Michal Stehlík, Ph.D. (děkan Filozofické fakulty UK v Praze) a prof. Miroslav Petříček, Dr. (Ústav filozofie a religionistiky FF UK v Praze), moderoval Robert Tamchyna (Český rozhlas Leonardo). Z diskuse přinášíme jen několik útržků, které nejsou doslovné ani autorizované. Celý záznam si můžete poslechnout na webových stránkách Českého rozhlasu Leonardo.

Robert Tamchyna: Jak tomu bylo v historii? Patřily vždycky humanitní vědy do věd obecně, nebo humanities bylo spíš na straně umění, zatímco science byly především vědy přírodní a technické?

Miroslav Petříček: Asi záleží na „vyznání“ toho, kdo právě odpovídá. Pokud to bude exaktní věda, bude říkat, že odnepaměti je to tak jako dnes. Mám podezření, že humanitní vědy jsou výplod až 19. století, protože dominantní slova, která se předtím používala v této souvislosti, byla „vzdělání“ nebo „vědění“. Teprve až začala dominovat přísná věda, odštěpila od sebe to „zbytečné a vedlejší“ a nazvala to humanitními vědami, nechtěla totiž říkat, že je to něco úplně nicotného. Myslím, že to nemá tak dlouhou historii.

Michal Stehlík: Když se podívám jen na naši univerzitu – ta byla ve svých počátcích velmi praktická. Fakulty použitelné pro společnost (když to přeženu) byly teologická, právnická a lékařská (tyto tři tvořily vyšší vzdělání) a artistická fakulta, která se později pozměňuje, to byla vlastně propedeutika.

Humanitas, respektive vědění bylo předpokladem pro další vzdělání. Někdy mezi 18. a 19. stoletím jsme byli přepadeni praktičností přírodních věd, které vytvořily úplně nový půdorys pro vnímání věd. Ještě do 18. století jsme byli „přípravka“. Kdo totiž neměl základ, nemohl ve vzdělání postupovat dál. Ve vzdělávacím systému 21. století jdeme přímo k jednotlivým vědám bez toho, aby byl položen základ.

Jiřina Šiklová: Jestliže existuje debata o významu toho nebo onoho, neznamená to, že dotčenou vědu zpochybňujeme. Je jedno, jestli tomu budeme říkat přírodní vědy nebo humanitní vědy, snad by bylo vhodnější exaktní, měřitelné vědy. Když vezmete exaktní, měřitelné vědy, co vám zbude? Z vědy zůstane historie toho, co už neplatí. Co je to Aristotelova Metafysica? Napřed psal o té „fyzice“ (dnes je spíše k pobavení, v co tehdy lidé věřili), ale to, co napsal po Fysice, to byla ona Metafysica, a to zůstalo, o tom se dodnes mluví. Platón je také vlastně celý metafyzika.

Robert Tamchyna: Je nějaké srovnání se zahraničím? Jsou tam na tom humanitní vědy podobně?

Michal Stehlík: Záleží na postavení humanitních věd v rámci tradice (to bývá lepší než u nás). Když však v bohatších zemích začíná stát omezovat finance, humanitních věd se to týká velmi brzy, ne-li nejdříve.

Robert Tamchyna: Ptáme se, k čemu jsou humanitní vědy, mluvíme o postavení státu vůči nim a jejich financování. Jsou tu však (asi to nepřeháním) přeplněné posluchárny humanitních oborů…

Jiřina Šiklová: A to je dobře, nemyslíte? Je to chápáno – jak již bylo řečeno – jako vzdělanost, a ne jako odborná kvalifikace. Proto se ke studiu mladí lidé hlásí. Je to z hlediska státu levné, není potřeba drahého vybavení. Mladí lidé cítí, že je to pro ně nesmírně důležité a že jim to něco dává, i když se později specializují.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné