Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

Pohlavní dimorfismus ve vnímání hlasu

 |  3. 5. 2012
 |  Vesmír 91, 256, 2012/5

Pěvci jsou známi svou dobře vyvinutou schopností komunikovat pomocí komplexních hlasových signálů (zpěvu), kdy dokáží rozpoznávat hlasové projevy cizích jedinců stejného druhu a zároveň jsou schopni svůj zpěv měnit a zdokonalovat ho napodobováním těchto jedinců, anebo dokonce napodobováním zvuků objevujících se v jejich bezprostředním okolí. Protože zmíněný proces připomíná vnímání hlasu a učení se řeči u člověka, jsou pěvci častým a vděčným objektem experimentálního studia.

Už před dvěma lety se s pomocí genomických metod potvrdilo, že vystavení se zvukovým podnětům vede k změnám v expresi stovek genů v mozku pokusných zvířat – zebřiček (Taeniopygia guttata). Nyní se podařilo poznatky o reakcích na zvukové podněty ještě více zdokonalit studiem miRNA. MikroRNA (miRNA) jsou krátké řetězce RNA, které se vážou na regulační úseky mediátorové RNA a tím usnadňují její rozklad, popřípadě potlačují její překlad do proteinového řetězce. Nejméně šest miRNA mění svou expresi ihned po zaslechnutí zpěvu jiného jedince zebřičky. Zajímavé je, že jedna z nich (tgu-miR-2954-3p) je kódována DNA lokusem ležícím na pohlavním chromozomu Z. U ptáků jsou homogametickým pohlavím samci – ZZ, samice mají jen jeden chromozom Z; samice tedy nesou nižší genovou sádku pro zmíněnou miRNA. Rozdíly v genové sádce se odrážejí i v pohlavní odlišnosti hladiny exprese této miRNA; jednotlivá pohlaví reagují zároveň odlišně i na stimulaci zpěvem jiného jedince.

Popsaný objev je zajímavý s ohledem na sexuální dimorfismus pěvců, který se typicky ukazuje v jejich odlišných hlasových projevech. Znamená to, že k regulaci hormonální a k regulaci zprostředkované protein kódujícími geny pohlavních chromozomů nám přibývá třetí mechanismus – regulace sexuálního dimorfismu pomocí miRNA kódované pohlavními chromozomy. Geny, které taková miRNA reguluje, se již vůbec nemusí na pohlavních chromozomech nacházet. Například o zmíněné tgu-miR-2954-3p se předpokládá, že je schopna regulovat hned osm genů souvisejících s reakcemi na zpěv cizího jedince stejného druhu. Výsledky této studie velmi dobře ilustrují skutečnost, že výzkum i jiných než tradičních modelových druhů organismů může přinést zásadní odpovědi na otázky obecného charakteru s velkým farmakoterapeutickým potenciálem. (PNAS 106, 11 364–11 369, 2009; BMC Genomics 9, 65, 2011)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné