Aktuální číslo:

2018/11

Téma měsíce:

Psychosomatika

Pohlavní dimorfismus ve vnímání hlasu

 |  3. 5. 2012
 |  Vesmír 91, 256, 2012/5

Pěvci jsou známi svou dobře vyvinutou schopností komunikovat pomocí komplexních hlasových signálů (zpěvu), kdy dokáží rozpoznávat hlasové projevy cizích jedinců stejného druhu a zároveň jsou schopni svůj zpěv měnit a zdokonalovat ho napodobováním těchto jedinců, anebo dokonce napodobováním zvuků objevujících se v jejich bezprostředním okolí. Protože zmíněný proces připomíná vnímání hlasu a učení se řeči u člověka, jsou pěvci častým a vděčným objektem experimentálního studia.

Už před dvěma lety se s pomocí genomických metod potvrdilo, že vystavení se zvukovým podnětům vede k změnám v expresi stovek genů v mozku pokusných zvířat – zebřiček (Taeniopygia guttata). Nyní se podařilo poznatky o reakcích na zvukové podněty ještě více zdokonalit studiem miRNA. MikroRNA (miRNA) jsou krátké řetězce RNA, které se vážou na regulační úseky mediátorové RNA a tím usnadňují její rozklad, popřípadě potlačují její překlad do proteinového řetězce. Nejméně šest miRNA mění svou expresi ihned po zaslechnutí zpěvu jiného jedince zebřičky. Zajímavé je, že jedna z nich (tgu-miR-2954-3p) je kódována DNA lokusem ležícím na pohlavním chromozomu Z. U ptáků jsou homogametickým pohlavím samci – ZZ, samice mají jen jeden chromozom Z; samice tedy nesou nižší genovou sádku pro zmíněnou miRNA. Rozdíly v genové sádce se odrážejí i v pohlavní odlišnosti hladiny exprese této miRNA; jednotlivá pohlaví reagují zároveň odlišně i na stimulaci zpěvem jiného jedince.

Popsaný objev je zajímavý s ohledem na sexuální dimorfismus pěvců, který se typicky ukazuje v jejich odlišných hlasových projevech. Znamená to, že k regulaci hormonální a k regulaci zprostředkované protein kódujícími geny pohlavních chromozomů nám přibývá třetí mechanismus – regulace sexuálního dimorfismu pomocí miRNA kódované pohlavními chromozomy. Geny, které taková miRNA reguluje, se již vůbec nemusí na pohlavních chromozomech nacházet. Například o zmíněné tgu-miR-2954-3p se předpokládá, že je schopna regulovat hned osm genů souvisejících s reakcemi na zpěv cizího jedince stejného druhu. Výsledky této studie velmi dobře ilustrují skutečnost, že výzkum i jiných než tradičních modelových druhů organismů může přinést zásadní odpovědi na otázky obecného charakteru s velkým farmakoterapeutickým potenciálem. (PNAS 106, 11 364–11 369, 2009; BMC Genomics 9, 65, 2011)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Závan kance

Závan kance

Oldřich Lapčík  |  5. 11. 2018
Možná jste to už také zažili. Maso máte od osvědčeného řezníka, vypadalo dobře, určitě bylo čerstvé. Tak proč, u všech všudy, přes vložené...
Je psychosomatika obchod s deštěm?

Je psychosomatika obchod s deštěm?

Vladislav Chvála  |  5. 11. 2018
Nedávné kauzy pochybných léčebných praktik, které zveřejnila Česká televize, rozbouřila odbornou i laickou veřejnost. Jsou všechny ty pokusy...
Hlubokomořské pytlíky vody

Hlubokomořské pytlíky vody uzamčeno

Adam Petrusek, Zuzana Musilová  |  5. 11. 2018
Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné