Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Pohlavní dimorfismus ve vnímání hlasu

 |  3. 5. 2012
 |  Vesmír 91, 256, 2012/5

Pěvci jsou známi svou dobře vyvinutou schopností komunikovat pomocí komplexních hlasových signálů (zpěvu), kdy dokáží rozpoznávat hlasové projevy cizích jedinců stejného druhu a zároveň jsou schopni svůj zpěv měnit a zdokonalovat ho napodobováním těchto jedinců, anebo dokonce napodobováním zvuků objevujících se v jejich bezprostředním okolí. Protože zmíněný proces připomíná vnímání hlasu a učení se řeči u člověka, jsou pěvci častým a vděčným objektem experimentálního studia.

Už před dvěma lety se s pomocí genomických metod potvrdilo, že vystavení se zvukovým podnětům vede k změnám v expresi stovek genů v mozku pokusných zvířat – zebřiček (Taeniopygia guttata). Nyní se podařilo poznatky o reakcích na zvukové podněty ještě více zdokonalit studiem miRNA. MikroRNA (miRNA) jsou krátké řetězce RNA, které se vážou na regulační úseky mediátorové RNA a tím usnadňují její rozklad, popřípadě potlačují její překlad do proteinového řetězce. Nejméně šest miRNA mění svou expresi ihned po zaslechnutí zpěvu jiného jedince zebřičky. Zajímavé je, že jedna z nich (tgu-miR-2954-3p) je kódována DNA lokusem ležícím na pohlavním chromozomu Z. U ptáků jsou homogametickým pohlavím samci – ZZ, samice mají jen jeden chromozom Z; samice tedy nesou nižší genovou sádku pro zmíněnou miRNA. Rozdíly v genové sádce se odrážejí i v pohlavní odlišnosti hladiny exprese této miRNA; jednotlivá pohlaví reagují zároveň odlišně i na stimulaci zpěvem jiného jedince.

Popsaný objev je zajímavý s ohledem na sexuální dimorfismus pěvců, který se typicky ukazuje v jejich odlišných hlasových projevech. Znamená to, že k regulaci hormonální a k regulaci zprostředkované protein kódujícími geny pohlavních chromozomů nám přibývá třetí mechanismus – regulace sexuálního dimorfismu pomocí miRNA kódované pohlavními chromozomy. Geny, které taková miRNA reguluje, se již vůbec nemusí na pohlavních chromozomech nacházet. Například o zmíněné tgu-miR-2954-3p se předpokládá, že je schopna regulovat hned osm genů souvisejících s reakcemi na zpěv cizího jedince stejného druhu. Výsledky této studie velmi dobře ilustrují skutečnost, že výzkum i jiných než tradičních modelových druhů organismů může přinést zásadní odpovědi na otázky obecného charakteru s velkým farmakoterapeutickým potenciálem. (PNAS 106, 11 364–11 369, 2009; BMC Genomics 9, 65, 2011)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné