Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Pohlavní dimorfismus ve vnímání hlasu

 |  3. 5. 2012
 |  Vesmír 91, 256, 2012/5

Pěvci jsou známi svou dobře vyvinutou schopností komunikovat pomocí komplexních hlasových signálů (zpěvu), kdy dokáží rozpoznávat hlasové projevy cizích jedinců stejného druhu a zároveň jsou schopni svůj zpěv měnit a zdokonalovat ho napodobováním těchto jedinců, anebo dokonce napodobováním zvuků objevujících se v jejich bezprostředním okolí. Protože zmíněný proces připomíná vnímání hlasu a učení se řeči u člověka, jsou pěvci častým a vděčným objektem experimentálního studia.

Už před dvěma lety se s pomocí genomických metod potvrdilo, že vystavení se zvukovým podnětům vede k změnám v expresi stovek genů v mozku pokusných zvířat – zebřiček (Taeniopygia guttata). Nyní se podařilo poznatky o reakcích na zvukové podněty ještě více zdokonalit studiem miRNA. MikroRNA (miRNA) jsou krátké řetězce RNA, které se vážou na regulační úseky mediátorové RNA a tím usnadňují její rozklad, popřípadě potlačují její překlad do proteinového řetězce. Nejméně šest miRNA mění svou expresi ihned po zaslechnutí zpěvu jiného jedince zebřičky. Zajímavé je, že jedna z nich (tgu-miR-2954-3p) je kódována DNA lokusem ležícím na pohlavním chromozomu Z. U ptáků jsou homogametickým pohlavím samci – ZZ, samice mají jen jeden chromozom Z; samice tedy nesou nižší genovou sádku pro zmíněnou miRNA. Rozdíly v genové sádce se odrážejí i v pohlavní odlišnosti hladiny exprese této miRNA; jednotlivá pohlaví reagují zároveň odlišně i na stimulaci zpěvem jiného jedince.

Popsaný objev je zajímavý s ohledem na sexuální dimorfismus pěvců, který se typicky ukazuje v jejich odlišných hlasových projevech. Znamená to, že k regulaci hormonální a k regulaci zprostředkované protein kódujícími geny pohlavních chromozomů nám přibývá třetí mechanismus – regulace sexuálního dimorfismu pomocí miRNA kódované pohlavními chromozomy. Geny, které taková miRNA reguluje, se již vůbec nemusí na pohlavních chromozomech nacházet. Například o zmíněné tgu-miR-2954-3p se předpokládá, že je schopna regulovat hned osm genů souvisejících s reakcemi na zpěv cizího jedince stejného druhu. Výsledky této studie velmi dobře ilustrují skutečnost, že výzkum i jiných než tradičních modelových druhů organismů může přinést zásadní odpovědi na otázky obecného charakteru s velkým farmakoterapeutickým potenciálem. (PNAS 106, 11 364–11 369, 2009; BMC Genomics 9, 65, 2011)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné