Výstražné blikání

Světlušky používají své studené světlo (bioluminiscenci) především k nalezení partnera. Některé druhy svítí nepřerušovaně, jiné blikají. Zároveň je známo, že jejich světlo některé predátory láká, zatímco jiné plaší. Jestli je blikání světlušek za dne výstražné a účinné, měli rozhodnout pavouci skákavky – loví za dne a používají k lovu především zrak.

Pavouci skutečně napadali světlušky a obě pohlaví světlušek skutečně za dne blikala při napadení nebo i při pouhém vyrušení. Následovaly tři pokusy se světelnými diodami. V prvním vědci připevnili diodu k malému cvrčkovi, a když jej pavouk napadl, náhle rozsvítili. Pavouk se toho však nepolekal. V druhém pokusu měli pavouci na výběr mezi cvrčkem se zhasnutou, stále svítící nebo s blikající diodou – a napadali toho blikajícího.

To zatím vypadalo pro světlušky dost bledě. Jenže spousta světlušek je chráněna chemicky, jsou totiž nechutné. Světlo by mohlo sloužit jako signál predátorům pro usnadnění učení, že tohle se nežere. K třetímu pokusu vědci potřebovali nesvítící a přitom nechutnou světlušku. Taková naštěstí existuje. Ke každému jedinci přidali světelnou diodu, buď zhasnutou, nebo blikající. Při prvním pokusu napadali pavouci oba typy kořisti stejně často, ale v sedmém pokusu už bylo daleko méně útoků na blikající kořist. Kontrola s chutnou kořistí a světelnou diodou měla stále stejně vysoké procento útoků. Blikání zpočátku pavouky skákavky a pravděpodobně i jiné predátory (možná i noční) láká k častějšímu napadání světlušek, ale časem se jim naučí vyhýbat. Jestli bude blikání pro světlušky ve vztahu k dravcům spíše přítěží, nebo výhodou, záleží také na tom, jak moc budou odporné. (Animal Behaviour 83, 81–86, 2012)