Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Štírenky jako obyvatelé jeskyní

 |  5. 4. 2012
 |  Vesmír 91, 192, 2012/4

Štírenky (Palpigradi) jsou drobní pavoukovci s délkou těla 1–2,5 mm, kteří obývají jeskyně a dutiny v hlubších vrstvách půdy, zejména však v tropických a subtropických oblastech. Dají se dobře poznat podle dlouhého mnohačlánkového flagella. Malý povrch jejich těla souvisí nejspíše se ztrátou dýchacího orgánu. Štírenky dýchají pokožkou, která je velmi jemná a bez pigmentace. Dnes je celosvětově známo víc než 80 druhů štírenek.

První zprávy o objevu štírenek z jeskynního krasu v Evropě pocházejí z padesátých let minulého století z Maďarska. Výskyt štírenek se potvrdil také v alpských jeskyních. Během biospeleologických průzkumů Slovenského krasu vdevadesátých letech byly štírenky druhu Eukoenenia spelaea objeveny v Ardovské jeskyni na jihozápadním okraji Silické planiny. Tato jeskyně má délku 1300 m, konstantní teplotu +10,7 °C a 97% vlhkost vzduchu. Štírenky zde byly objeveny v afotické zóně v organicky bohatém sedimentu. V místě bylo též hojné množství chvostoskoků. Kromě Slovenského krasu byly štírenky druhu Eukoenenia spelaea nalezeny i v dalších třech lokalitách Západních Karpat (Nízké Tatry, Kozí hřbety, Černá hora). Přitom Demänovská jeskyně svobody tvoří v současnosti nejsevernější známou hranici areálu jejich rozšíření v Evropě. (www.ssj.sk/pdf/ARAGONIT9/Aragonit_9_8.pdf)

Štírenky v jeskynních systémech byly v současnosti objeveny také např. v Brazílii, kde byl v roce 2010 popsán nový troglobiontní druh. Autoři článku podotýkají, že se těmto živočichům doposud nevěnovala přílišná pozornost, a tak biologický svět možná v této oblasti čeká ještě mnoho nových objevů. Velmi málo je také doposud známo o potravě štírenek nebo o jejich rozmnožování. (Zootaxa 2886, 31–38, 2011)

Nejasná je otázka původu štírenek v slovenských jeskyních. Nejpravděpodobnější se zatím jeví hypotéza, že jde o pozůstatek z teplých období. V jeskyních díky relativně stabilní teplotě mohli přečkat ledové doby a setrvat zde až do současnosti. Další hypotéza hovoří o tom, že se štírenky rozšířily až v recentním období. Skutečnost zřejmě může prozradit pouze další podrobný výzkum. Hypotéze o reliktním původu štírenek na Slovensku však nahrává i fakt, že v krasových oblastech České republiky nebyli tito živočichové doposud objeveni. Může to být dáno faktem, že české krasové oblasti jsou celkově chladnější než slovenské a v chladných obdobích nedokázaly udržet potřebnou teplotu pro přežívání štírenek.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaroslav Kukla

Mgr. Jaroslav Kukla, (*1986) vystudoval ochranu životního prostředí na  Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V doktorském studiu oboru Environmentální vědy se zabývá problematikou dekompozice organické hmoty v půdě.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné