Štírenky jako obyvatelé jeskyní

Štírenky (Palpigradi) jsou drobní pavoukovci s délkou těla 1–2,5 mm, kteří obývají jeskyně a dutiny v hlubších vrstvách půdy, zejména však v tropických a subtropických oblastech. Dají se dobře poznat podle dlouhého mnohačlánkového flagella. Malý povrch jejich těla souvisí nejspíše se ztrátou dýchacího orgánu. Štírenky dýchají pokožkou, která je velmi jemná a bez pigmentace. Dnes je celosvětově známo víc než 80 druhů štírenek.

První zprávy o objevu štírenek z jeskynního krasu v Evropě pocházejí z padesátých let minulého století z Maďarska. Výskyt štírenek se potvrdil také v alpských jeskyních. Během biospeleologických průzkumů Slovenského krasu vdevadesátých letech byly štírenky druhu Eukoenenia spelaea objeveny v Ardovské jeskyni na jihozápadním okraji Silické planiny. Tato jeskyně má délku 1300 m, konstantní teplotu +10,7 °C a 97% vlhkost vzduchu. Štírenky zde byly objeveny v afotické zóně v organicky bohatém sedimentu. V místě bylo též hojné množství chvostoskoků. Kromě Slovenského krasu byly štírenky druhu Eukoenenia spelaea nalezeny i v dalších třech lokalitách Západních Karpat (Nízké Tatry, Kozí hřbety, Černá hora). Přitom Demänovská jeskyně svobody tvoří v současnosti nejsevernější známou hranici areálu jejich rozšíření v Evropě. (www.ssj.sk/pdf/ARAGONIT9/Aragonit_9_8.pdf)

Štírenky v jeskynních systémech byly v současnosti objeveny také např. v Brazílii, kde byl v roce 2010 popsán nový troglobiontní druh. Autoři článku podotýkají, že se těmto živočichům doposud nevěnovala přílišná pozornost, a tak biologický svět možná v této oblasti čeká ještě mnoho nových objevů. Velmi málo je také doposud známo o potravě štírenek nebo o jejich rozmnožování. (Zootaxa 2886, 31–38, 2011)

Nejasná je otázka původu štírenek v slovenských jeskyních. Nejpravděpodobnější se zatím jeví hypotéza, že jde o pozůstatek z teplých období. V jeskyních díky relativně stabilní teplotě mohli přečkat ledové doby a setrvat zde až do současnosti. Další hypotéza hovoří o tom, že se štírenky rozšířily až v recentním období. Skutečnost zřejmě může prozradit pouze další podrobný výzkum. Hypotéze o reliktním původu štírenek na Slovensku však nahrává i fakt, že v krasových oblastech České republiky nebyli tito živočichové doposud objeveni. Může to být dáno faktem, že české krasové oblasti jsou celkově chladnější než slovenské a v chladných obdobích nedokázaly udržet potřebnou teplotu pro přežívání štírenek.