Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Štírenky jako obyvatelé jeskyní

 |  5. 4. 2012
 |  Vesmír 91, 192, 2012/4

Štírenky (Palpigradi) jsou drobní pavoukovci s délkou těla 1–2,5 mm, kteří obývají jeskyně a dutiny v hlubších vrstvách půdy, zejména však v tropických a subtropických oblastech. Dají se dobře poznat podle dlouhého mnohačlánkového flagella. Malý povrch jejich těla souvisí nejspíše se ztrátou dýchacího orgánu. Štírenky dýchají pokožkou, která je velmi jemná a bez pigmentace. Dnes je celosvětově známo víc než 80 druhů štírenek.

První zprávy o objevu štírenek z jeskynního krasu v Evropě pocházejí z padesátých let minulého století z Maďarska. Výskyt štírenek se potvrdil také v alpských jeskyních. Během biospeleologických průzkumů Slovenského krasu vdevadesátých letech byly štírenky druhu Eukoenenia spelaea objeveny v Ardovské jeskyni na jihozápadním okraji Silické planiny. Tato jeskyně má délku 1300 m, konstantní teplotu +10,7 °C a 97% vlhkost vzduchu. Štírenky zde byly objeveny v afotické zóně v organicky bohatém sedimentu. V místě bylo též hojné množství chvostoskoků. Kromě Slovenského krasu byly štírenky druhu Eukoenenia spelaea nalezeny i v dalších třech lokalitách Západních Karpat (Nízké Tatry, Kozí hřbety, Černá hora). Přitom Demänovská jeskyně svobody tvoří v současnosti nejsevernější známou hranici areálu jejich rozšíření v Evropě. (www.ssj.sk/pdf/ARAGONIT9/Aragonit_9_8.pdf)

Štírenky v jeskynních systémech byly v současnosti objeveny také např. v Brazílii, kde byl v roce 2010 popsán nový troglobiontní druh. Autoři článku podotýkají, že se těmto živočichům doposud nevěnovala přílišná pozornost, a tak biologický svět možná v této oblasti čeká ještě mnoho nových objevů. Velmi málo je také doposud známo o potravě štírenek nebo o jejich rozmnožování. (Zootaxa 2886, 31–38, 2011)

Nejasná je otázka původu štírenek v slovenských jeskyních. Nejpravděpodobnější se zatím jeví hypotéza, že jde o pozůstatek z teplých období. V jeskyních díky relativně stabilní teplotě mohli přečkat ledové doby a setrvat zde až do současnosti. Další hypotéza hovoří o tom, že se štírenky rozšířily až v recentním období. Skutečnost zřejmě může prozradit pouze další podrobný výzkum. Hypotéze o reliktním původu štírenek na Slovensku však nahrává i fakt, že v krasových oblastech České republiky nebyli tito živočichové doposud objeveni. Může to být dáno faktem, že české krasové oblasti jsou celkově chladnější než slovenské a v chladných obdobích nedokázaly udržet potřebnou teplotu pro přežívání štírenek.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaroslav Kukla

Mgr. Jaroslav Kukla, (*1986) vystudoval ochranu životního prostředí na  Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V doktorském studiu oboru Environmentální vědy se zabývá problematikou dekompozice organické hmoty v půdě.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné