Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Štírenky jako obyvatelé jeskyní

 |  5. 4. 2012
 |  Vesmír 91, 192, 2012/4

Štírenky (Palpigradi) jsou drobní pavoukovci s délkou těla 1–2,5 mm, kteří obývají jeskyně a dutiny v hlubších vrstvách půdy, zejména však v tropických a subtropických oblastech. Dají se dobře poznat podle dlouhého mnohačlánkového flagella. Malý povrch jejich těla souvisí nejspíše se ztrátou dýchacího orgánu. Štírenky dýchají pokožkou, která je velmi jemná a bez pigmentace. Dnes je celosvětově známo víc než 80 druhů štírenek.

První zprávy o objevu štírenek z jeskynního krasu v Evropě pocházejí z padesátých let minulého století z Maďarska. Výskyt štírenek se potvrdil také v alpských jeskyních. Během biospeleologických průzkumů Slovenského krasu vdevadesátých letech byly štírenky druhu Eukoenenia spelaea objeveny v Ardovské jeskyni na jihozápadním okraji Silické planiny. Tato jeskyně má délku 1300 m, konstantní teplotu +10,7 °C a 97% vlhkost vzduchu. Štírenky zde byly objeveny v afotické zóně v organicky bohatém sedimentu. V místě bylo též hojné množství chvostoskoků. Kromě Slovenského krasu byly štírenky druhu Eukoenenia spelaea nalezeny i v dalších třech lokalitách Západních Karpat (Nízké Tatry, Kozí hřbety, Černá hora). Přitom Demänovská jeskyně svobody tvoří v současnosti nejsevernější známou hranici areálu jejich rozšíření v Evropě. (www.ssj.sk/pdf/ARAGONIT9/Aragonit_9_8.pdf)

Štírenky v jeskynních systémech byly v současnosti objeveny také např. v Brazílii, kde byl v roce 2010 popsán nový troglobiontní druh. Autoři článku podotýkají, že se těmto živočichům doposud nevěnovala přílišná pozornost, a tak biologický svět možná v této oblasti čeká ještě mnoho nových objevů. Velmi málo je také doposud známo o potravě štírenek nebo o jejich rozmnožování. (Zootaxa 2886, 31–38, 2011)

Nejasná je otázka původu štírenek v slovenských jeskyních. Nejpravděpodobnější se zatím jeví hypotéza, že jde o pozůstatek z teplých období. V jeskyních díky relativně stabilní teplotě mohli přečkat ledové doby a setrvat zde až do současnosti. Další hypotéza hovoří o tom, že se štírenky rozšířily až v recentním období. Skutečnost zřejmě může prozradit pouze další podrobný výzkum. Hypotéze o reliktním původu štírenek na Slovensku však nahrává i fakt, že v krasových oblastech České republiky nebyli tito živočichové doposud objeveni. Může to být dáno faktem, že české krasové oblasti jsou celkově chladnější než slovenské a v chladných obdobích nedokázaly udržet potřebnou teplotu pro přežívání štírenek.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaroslav Kukla

Mgr. Jaroslav Kukla, (*1986) vystudoval ochranu životního prostředí na  Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V doktorském studiu oboru Environmentální vědy se zabývá problematikou dekompozice organické hmoty v půdě.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné