Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Nádory spotřebovávají zvýšené množství tryptofanu. Ale proč?

 |  8. 3. 2012
 |  Vesmír 91, 130, 2012/3

V posledních letech je stále populárnější hypotéza, že za rychlým růstem nádorů mimo jiné stojí neschopnost imunitního systému kontrolovat průběh zhoubného bujení. Imunitní systém je na jedné straně schopen vyhledávat a ničit buňky s abnormální genovou expresí, na druhé straně se však v průběhu zhoubného bujení selektují buňky, které jsou schopné uniknout rozpoznání a/nebo následnému zničení imunitním systémem. Charakteristicky se tento proces (v angličtině označovaný jako „immune escape“) spojuje se zvýšením agresivity nádoru. Mechanismus zahrnuje často aktivní potlačení imunitního systému pomocí produktů nádorových buněk.

Jeden z klíčových mechanismů potlačení imunitního systému nyní objasnil C. A. Opitz se svými spolupracovníky z univerzitní nemocnice v Heidelbergu. Zjistili, že mnoho typů nádorů zvyšuje expresi enzymů zvaných dioxygenázy (tryptofan 2,3-dioxygenáza a indoleamin 2,3-dioxygenázy), což vede k zvýšené spotřebě aminokyseliny tryptofanu. Snížení dostupnosti tryptofanu vede k potlačení aktivace T-lymfocytů, B-lymfocytů a dendritických buněk a patrně stojí i za navozením a udržením antigenní tolerance – procesu, který zabraňuje imunitnímu systému v rozpoznávání a likvidaci nádorů. Degradace tryptofanu dioxygenázami nadto vede k vzniku kynureninu, který je znám jako ligand buněčného receptoru podporujícího invazivní růst nádorů.

Inhibitory dioxygenáz jsou již v časných fázích klinických zkoušek u pacientů s nádorovým bujením. Předpokládá se, že budou sloužit především jako podpůrné látky v kombinaci s imunochemoterapií, radioterapií a protinádorovými vakcínami. (C. A. Opitz a kol., Nature 478, 2011, 197–203)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné