Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Nádory spotřebovávají zvýšené množství tryptofanu. Ale proč?

 |  8. 3. 2012
 |  Vesmír 91, 130, 2012/3

V posledních letech je stále populárnější hypotéza, že za rychlým růstem nádorů mimo jiné stojí neschopnost imunitního systému kontrolovat průběh zhoubného bujení. Imunitní systém je na jedné straně schopen vyhledávat a ničit buňky s abnormální genovou expresí, na druhé straně se však v průběhu zhoubného bujení selektují buňky, které jsou schopné uniknout rozpoznání a/nebo následnému zničení imunitním systémem. Charakteristicky se tento proces (v angličtině označovaný jako „immune escape“) spojuje se zvýšením agresivity nádoru. Mechanismus zahrnuje často aktivní potlačení imunitního systému pomocí produktů nádorových buněk.

Jeden z klíčových mechanismů potlačení imunitního systému nyní objasnil C. A. Opitz se svými spolupracovníky z univerzitní nemocnice v Heidelbergu. Zjistili, že mnoho typů nádorů zvyšuje expresi enzymů zvaných dioxygenázy (tryptofan 2,3-dioxygenáza a indoleamin 2,3-dioxygenázy), což vede k zvýšené spotřebě aminokyseliny tryptofanu. Snížení dostupnosti tryptofanu vede k potlačení aktivace T-lymfocytů, B-lymfocytů a dendritických buněk a patrně stojí i za navozením a udržením antigenní tolerance – procesu, který zabraňuje imunitnímu systému v rozpoznávání a likvidaci nádorů. Degradace tryptofanu dioxygenázami nadto vede k vzniku kynureninu, který je znám jako ligand buněčného receptoru podporujícího invazivní růst nádorů.

Inhibitory dioxygenáz jsou již v časných fázích klinických zkoušek u pacientů s nádorovým bujením. Předpokládá se, že budou sloužit především jako podpůrné látky v kombinaci s imunochemoterapií, radioterapií a protinádorovými vakcínami. (C. A. Opitz a kol., Nature 478, 2011, 197–203)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné