Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Nádory spotřebovávají zvýšené množství tryptofanu. Ale proč?

 |  8. 3. 2012
 |  Vesmír 91, 130, 2012/3

V posledních letech je stále populárnější hypotéza, že za rychlým růstem nádorů mimo jiné stojí neschopnost imunitního systému kontrolovat průběh zhoubného bujení. Imunitní systém je na jedné straně schopen vyhledávat a ničit buňky s abnormální genovou expresí, na druhé straně se však v průběhu zhoubného bujení selektují buňky, které jsou schopné uniknout rozpoznání a/nebo následnému zničení imunitním systémem. Charakteristicky se tento proces (v angličtině označovaný jako „immune escape“) spojuje se zvýšením agresivity nádoru. Mechanismus zahrnuje často aktivní potlačení imunitního systému pomocí produktů nádorových buněk.

Jeden z klíčových mechanismů potlačení imunitního systému nyní objasnil C. A. Opitz se svými spolupracovníky z univerzitní nemocnice v Heidelbergu. Zjistili, že mnoho typů nádorů zvyšuje expresi enzymů zvaných dioxygenázy (tryptofan 2,3-dioxygenáza a indoleamin 2,3-dioxygenázy), což vede k zvýšené spotřebě aminokyseliny tryptofanu. Snížení dostupnosti tryptofanu vede k potlačení aktivace T-lymfocytů, B-lymfocytů a dendritických buněk a patrně stojí i za navozením a udržením antigenní tolerance – procesu, který zabraňuje imunitnímu systému v rozpoznávání a likvidaci nádorů. Degradace tryptofanu dioxygenázami nadto vede k vzniku kynureninu, který je znám jako ligand buněčného receptoru podporujícího invazivní růst nádorů.

Inhibitory dioxygenáz jsou již v časných fázích klinických zkoušek u pacientů s nádorovým bujením. Předpokládá se, že budou sloužit především jako podpůrné látky v kombinaci s imunochemoterapií, radioterapií a protinádorovými vakcínami. (C. A. Opitz a kol., Nature 478, 2011, 197–203)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...