Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Nádory spotřebovávají zvýšené množství tryptofanu. Ale proč?

 |  8. 3. 2012
 |  Vesmír 91, 130, 2012/3

V posledních letech je stále populárnější hypotéza, že za rychlým růstem nádorů mimo jiné stojí neschopnost imunitního systému kontrolovat průběh zhoubného bujení. Imunitní systém je na jedné straně schopen vyhledávat a ničit buňky s abnormální genovou expresí, na druhé straně se však v průběhu zhoubného bujení selektují buňky, které jsou schopné uniknout rozpoznání a/nebo následnému zničení imunitním systémem. Charakteristicky se tento proces (v angličtině označovaný jako „immune escape“) spojuje se zvýšením agresivity nádoru. Mechanismus zahrnuje často aktivní potlačení imunitního systému pomocí produktů nádorových buněk.

Jeden z klíčových mechanismů potlačení imunitního systému nyní objasnil C. A. Opitz se svými spolupracovníky z univerzitní nemocnice v Heidelbergu. Zjistili, že mnoho typů nádorů zvyšuje expresi enzymů zvaných dioxygenázy (tryptofan 2,3-dioxygenáza a indoleamin 2,3-dioxygenázy), což vede k zvýšené spotřebě aminokyseliny tryptofanu. Snížení dostupnosti tryptofanu vede k potlačení aktivace T-lymfocytů, B-lymfocytů a dendritických buněk a patrně stojí i za navozením a udržením antigenní tolerance – procesu, který zabraňuje imunitnímu systému v rozpoznávání a likvidaci nádorů. Degradace tryptofanu dioxygenázami nadto vede k vzniku kynureninu, který je znám jako ligand buněčného receptoru podporujícího invazivní růst nádorů.

Inhibitory dioxygenáz jsou již v časných fázích klinických zkoušek u pacientů s nádorovým bujením. Předpokládá se, že budou sloužit především jako podpůrné látky v kombinaci s imunochemoterapií, radioterapií a protinádorovými vakcínami. (C. A. Opitz a kol., Nature 478, 2011, 197–203)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné