Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Nádory spotřebovávají zvýšené množství tryptofanu. Ale proč?

 |  8. 3. 2012
 |  Vesmír 91, 130, 2012/3

V posledních letech je stále populárnější hypotéza, že za rychlým růstem nádorů mimo jiné stojí neschopnost imunitního systému kontrolovat průběh zhoubného bujení. Imunitní systém je na jedné straně schopen vyhledávat a ničit buňky s abnormální genovou expresí, na druhé straně se však v průběhu zhoubného bujení selektují buňky, které jsou schopné uniknout rozpoznání a/nebo následnému zničení imunitním systémem. Charakteristicky se tento proces (v angličtině označovaný jako „immune escape“) spojuje se zvýšením agresivity nádoru. Mechanismus zahrnuje často aktivní potlačení imunitního systému pomocí produktů nádorových buněk.

Jeden z klíčových mechanismů potlačení imunitního systému nyní objasnil C. A. Opitz se svými spolupracovníky z univerzitní nemocnice v Heidelbergu. Zjistili, že mnoho typů nádorů zvyšuje expresi enzymů zvaných dioxygenázy (tryptofan 2,3-dioxygenáza a indoleamin 2,3-dioxygenázy), což vede k zvýšené spotřebě aminokyseliny tryptofanu. Snížení dostupnosti tryptofanu vede k potlačení aktivace T-lymfocytů, B-lymfocytů a dendritických buněk a patrně stojí i za navozením a udržením antigenní tolerance – procesu, který zabraňuje imunitnímu systému v rozpoznávání a likvidaci nádorů. Degradace tryptofanu dioxygenázami nadto vede k vzniku kynureninu, který je znám jako ligand buněčného receptoru podporujícího invazivní růst nádorů.

Inhibitory dioxygenáz jsou již v časných fázích klinických zkoušek u pacientů s nádorovým bujením. Předpokládá se, že budou sloužit především jako podpůrné látky v kombinaci s imunochemoterapií, radioterapií a protinádorovými vakcínami. (C. A. Opitz a kol., Nature 478, 2011, 197–203)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....