Mechorosty (d)obývají mnohonožky

Malé děti se pobízejí k udržování hygieny poznámkou o možnosti sázení brambor do jejich špinavých uší. Ačkoliv u lidí epizoické rostliny (tj. rostoucí na povrchu živočicha) doloženy nebyly, u zvířat pár příkladů najdeme. Známé jsou řasy v kožichu lenochoda (díky nimž získává nazelenalý vzhled) nebo lišejníky obrůstající dlouhověké galapážské želvy. Mezi suchozemskými bezobratlými bylo dosud známo jen několik málo příkladů, konkrétně jeden brazilský sekáč (Opiliones) a několik novoguinejských nosatců (Curculionidae), kteří se nechávají porůst řasami, mechorosty i játrovkami. V loňském roce byl popsán nový druh mnohonožky plochule Psammodesmus bryophorus z rezervace Rio Ñambí v Kolumbii, což je místo s extrémně vysokými srážkami. Šesticentimetrové černé mnohonožky s dvěma světlými proužky na hřbetní straně těla jsou aktivní ve dne i v noci a pohybují se jak v opadu na zemi, tak i na stromech. Z 22 ulovených jedinců jich 15 bylo porostlých mechorosty. Ačkoliv to je první doložený příklad výskytu epizoických mechů u mnohonožek, překvapivá byla hlavně diverzita těchto zahrádek. Botanik identifikoval 10 druhů mechorostů náležejících do 5 čeledí. Nejzarostlejší mnohonožka přitom na svém hřbetu nosila 55 rostlinek ze 7 druhů! Dosavadní pozorování u jiných členovců údajně dokladovala vždy jeden druh mechorostu na jednom zvířeti (resp. jednom druhu). Většina druhů mechorostů v mnohonožčích zahrádkách přitom rostla v okolí na stromech, dva druhy rostly na zemi.

Význam této vazby mezi mnohonožkou a mechorosty zůstává zatím neobjasněný. Předpokládá se, že maskování mnohonožkám napomáhá skrýt se před zraky predátorů, podobně jako je to u novoguinejských nosatců. (Int. J. of Myriapodology 6, 29–36, 2011; Zootaxa 3015, 52–60, 2011)