Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Mechorosty (d)obývají mnohonožky

 |  8. 3. 2012
 |  Vesmír 91, 127, 2012/3

Malé děti se pobízejí k udržování hygieny poznámkou o možnosti sázení brambor do jejich špinavých uší. Ačkoliv u lidí epizoické rostliny (tj. rostoucí na povrchu živočicha) doloženy nebyly, u zvířat pár příkladů najdeme. Známé jsou řasy v kožichu lenochoda (díky nimž získává nazelenalý vzhled) nebo lišejníky obrůstající dlouhověké galapážské želvy. Mezi suchozemskými bezobratlými bylo dosud známo jen několik málo příkladů, konkrétně jeden brazilský sekáč (Opiliones) a několik novoguinejských nosatců (Curculionidae), kteří se nechávají porůst řasami, mechorosty i játrovkami. V loňském roce byl popsán nový druh mnohonožky plochule Psammodesmus bryophorus z rezervace Rio Ñambí v Kolumbii, což je místo s extrémně vysokými srážkami. Šesticentimetrové černé mnohonožky s dvěma světlými proužky na hřbetní straně těla jsou aktivní ve dne i v noci a pohybují se jak v opadu na zemi, tak i na stromech. Z 22 ulovených jedinců jich 15 bylo porostlých mechorosty. Ačkoliv to je první doložený příklad výskytu epizoických mechů u mnohonožek, překvapivá byla hlavně diverzita těchto zahrádek. Botanik identifikoval 10 druhů mechorostů náležejících do 5 čeledí. Nejzarostlejší mnohonožka přitom na svém hřbetu nosila 55 rostlinek ze 7 druhů! Dosavadní pozorování u jiných členovců údajně dokladovala vždy jeden druh mechorostu na jednom zvířeti (resp. jednom druhu). Většina druhů mechorostů v mnohonožčích zahrádkách přitom rostla v okolí na stromech, dva druhy rostly na zemi.

Význam této vazby mezi mnohonožkou a mechorosty zůstává zatím neobjasněný. Předpokládá se, že maskování mnohonožkám napomáhá skrýt se před zraky predátorů, podobně jako je to u novoguinejských nosatců. (Int. J. of Myriapodology 6, 29–36, 2011; Zootaxa 3015, 52–60, 2011)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan H. Tuf

Doc. RNDr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné