Korálovce, houby, které si zaslouží ochranu

Korálovce jsou relativně vzácné stopkovýtrusné houby (Basidiomycota) rodu Hericium (korálovec) z čeledi korálovcovité. Začínají růst začátkem léta, ale málokdo je zná. Občas lze korálovce najít i v časném jaru. Na celém světě korálovců roste několik desítek druhů. V České republice se můžeme setkat s korálovcem ježatým (Hericium erinaceus), korálovcem bukovým (H. coralloides) nebo korálovcem jedlovým (H. flagellum). Všechno to jsou krásné houby a ta poslední patří k těm nejkrásnějším, jaké se u nás v lesích objevují. Rostou převážně na poškozených stromech, na starších padlých kmenech a pařezech jedlí. Jelikož jedlí roste u nás málo a poškozené stromy se z lesa odstraňují, není divu, že korálovce z našich lesů mizí a že by si zasloužily tu nejvyšší ochranu.

Korálovce jsou jedlé houby, které se dlouhodobě využívají v lidové medicíně východních zemí. Jedním z nejdéle využívaných korálovců je korálovec ježatý zvaný „yamabushitake“ nebo také „houtou“, který má své pevné místo v tradiční čínské medicíně v terapii nemocí trávicího systému. Západní medicína, která je k vychvalovaným „zázračným houbám“ značně skeptická, dlouhojejich léčebný efekt přehlížela. Farmaceutický a farmakologický výzkum korálovců v nich však odhalil řadu biologicky účinných látek, které možná jednou najdou uplatnění i v moderní medicíně. V tomto směru jsou zajímavé zejména polysacharidy s protinádorovým a antimutagenním účinkem. Působí také jako látky, které zvyšují odolnost organismu aktivací imunitního systému. Aktivují totiž fagocytární funkce makrofágů, buněk imunitní soustavy, které se spolu s cytokiny podílejí na nespecifické imunitě organismu. Fagocytární funkce makrofágů má význam zejména při zneškodňování cizorodých látek v organismu, jakými jsou viry, bakterie nebo plísně. Makrofágy také snižují hladiny přebytečných látek pocházejících z výživy (např. cholesterol) nebo nadbytečných hormonů, které vznikají při fyzické či psychické zátěži.

Jinou farmakologicky významnou skupinou látek izolovaných z korálovců jsou diterpenoidy – erinaciny a hericenony. Tvoří skupinu chemicky příbuzných látek, které působí jako stimulátory syntézy nervových růstových faktorů. Nervové růstové faktory jsou proteiny produkované mozkem, které při jeho embryonálním vývoji regulují zapínání genů kmenových buněk a tvorbu a diferenciaci nervových buněk. Pomáhají také nově vytvořené buňky dovést na příslušné místo v mozku, a pak se podílejí na jejich údržbě, ochraně a opravě. Látky, které dokáží stimulovat nervové růstové faktory, mohou proto sehrát významnou úlohu všude tam, kde dochází k poškození nervových buněk. Ať už jde o jejich přirozené opotřebování v důsledku stárnutí, nebo o mechanické poškození při úrazech hlavy. Výzkumy naznačují, že lidem s degenerativními nemocemi mozku, jako je Alzheimerova choroba, nebo obětem mrtvice či úrazu hlavy bychom mohli pomoci k rychlejšímu zotavení tak, že podpoříme produkci růstových faktorů. Erinaciny a hericenony ukazují, kudy by se mohl ubírat vývoj nových léčiv při úrazech hlavy s poškozením mozku a u neurodegenerativních onemocnění.

Protože jsou „zázračné“ účinky korálovců často až nekriticky vychvalovány na internetových stránkách, přibývá i těch, kteří tyto krásné houby sbírají v domnění, že by jim mohly pomoci. Korálovce bohužel nepatří mezi státem chráněné houby, protože se na ně při posledním zařazování nějak zapomnělo. Tuto chybu bychom však měli co nejrychleji napravit, protože tyto krásné přírodní výtvory jsou ozdobou podzimního lesa a radovat se z nich by měli mít možnost i naši potomci.