Ledovcové povodně

Když tají ledovce, teče voda. Tvrzení nepříliš překvapivé. Jak ale může tato voda vyvolat bleskové povodně, když ledovce odtávají relativně pomalu? Krásný příklad periglaciálního jezera Petrova z pohoří Ťan-Šan v Kyrgyzstánu nám to může objasnit. Tavná voda se zde akumuluje za bývalou čelní morénou. Ta je však tvořena více než z poloviny pohřbeným ledem, který v důsledku oteplování místního klimatu pomalu odtává. Jedná se tedy o vysoce nestabilní a aktivní prostředí. Navíc jezero nepřetržitě zvyšuje svůj objem, jelikož jeho zdrojový ledovec ustupuje. Neustále se zvyšující tlak na oslabenou hráz pravděpodobně velmi brzy vyústí v její protržení. Během několika hodin by se tak mohlo do povodí uvolnit až 37 milionů m3 vody (více než šestinásobek objemu rybníka Rožmberk), tedy téměř dvě třetiny objemu jezera. Kromě nepříjemností s povodní samotnou se zde ještě přidává další v podobě toxické skládky, která slouží jako odkaliště zlatého dolu pouhé 3 km po proudu od hráze jezera. Zamoření vody proto představuje obrovské riziko pro celé povodí, které je intenzivně hospodářsky využívané místními obyvateli. Jediné, co nás na tomto případu může těšit, je to, že ho odhalili a analyzovali čeští vědci. (Limnologica 40, 358–364, 2010)