Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Jak slyší ryby

 |  9. 2. 2012
 |  Vesmír 91, 69, 2012/2

Postranní čára u ryb je smyslový orgán založený na mechanoreceptorech, které jsou citlivé k proudění vody, tedy vlastně ke změnám tlaku .Donald Faber se svými kolegy z Albert Einstein College of Medicine v New Yourku však objevil, že slouží také k vnímání zvuků a vibrací. Karas zlatý (Carassius auratus) prchá před hlukem, protože nervové buňky v jeho postranní čáře vnímají zvuky a vibrace, předávají signál jedinému páru Mauthnerových buněk v mozku (Mauthnerovy buňky jsou u ryb motorickým koordinačním centrem). Trvá to méně než milisekundu, než tyto buňky vyvolají svalovou kontrakci po straně rybího těla, takže živočich se odkloní od přicházejícího hluku. Jestliže byla karasům odstraněna postranní čára, jejich pohyb postrádal nasměrování. Naopak oslepené ryby nadále dokázaly unikat správným směrem od zdroje zvuku. To dokazuje, že při lokalizaci zdroje zvuku se ryby spoléhají především na postranní čáru. (J. Exp. Biol. 214, 3358 a 3368, 2011)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné