Ad Chrípka – minulosť a prítomnosť

Článek profesora Fedora Čiampora je jedinečným příkladem skutečně kompetentního výkladu problematiky, která je laikům – tedy těm, pro něž není biologie či medicína hlavním oborem činnosti – poněkud nejasná. Skutečně, virologie je většině lidí málo známá, nejde tu jen o chřipku, ale o celou rozsáhlou škálu nemocí způsobených agenty stojícími na samém pomezí živé a neživé přírody.

Epidemie či dokonce pandemie chřipky nejrůznějšího těžko předvídatelného typu nás budou patrně provázet po celou existenci lidské civilizace, nicméně poznání jejich mechanismu může podstatně snížit počty obětí jen zdánlivě banální choroby. Informovanost, o níž se snaží lékaři a mikrobiologové, je důležitá pro nás všechny.

Fundovanému článku lze vytknout jen zcela malicherné věci. Poněkud zbytečně se profesor Čiampor pouští do jazykových vysvětlení, která nejsou zcela přesná. Název chřipky influenza nepochází přímo z latiny, ale z italštiny (mimo Itálii zaznamenáno až roku 1743); ta je samozřejmě dítkem latiny, ale teprve v italštině slovo získalo význam, který má nyní. Latinské influere znamená „míti vliv“, „vlévat se“, „vtékat“; dodnes (například v angličtině) slovo influence znamená zejména „vliv“ a tento význam si stále drží i slovo italské. Jako označení nakažlivé nemoci (špatný vliv, nákaza) se tedy datuje do druhé poloviny 18. století. Neznamená tudíž ekvivalent slova „epidemický“. Řecké slovo επιδεμι´α znamená „návštěva“, „pobyt cizince“, přeneseně i „zavlečení“. Teprve lékařský žargon obě slova významově sblížil a změnil k dnešnímu chápání. K tomu podotýkám, že slovanské označení „chřipka“, odvozené od „chřípění“ či „chřípí“, se stalo základem pro pojmenování nemoci v němčině a francouzštině (grippe) – odtud opět převzetím označení choroby v ruštině či polštině.

Domnívám se, že zasvěcených pojednání o různých poměrně neznámých organismech (lze-li je takto vůbec nazvat), například o prionech a dalších poněkud mystických objektech, není nikdy dost pro všeobecnou informovanost.