Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Ad Chrípka – minulosť a prítomnosť

Vesmír 91, 18, 2012/1
 |  9. 2. 2012
 |  Vesmír 91, 65, 2012/2

Článek profesora Fedora Čiampora je jedinečným příkladem skutečně kompetentního výkladu problematiky, která je laikům – tedy těm, pro něž není biologie či medicína hlavním oborem činnosti – poněkud nejasná. Skutečně, virologie je většině lidí málo známá, nejde tu jen o chřipku, ale o celou rozsáhlou škálu nemocí způsobených agenty stojícími na samém pomezí živé a neživé přírody.

Epidemie či dokonce pandemie chřipky nejrůznějšího těžko předvídatelného typu nás budou patrně provázet po celou existenci lidské civilizace, nicméně poznání jejich mechanismu může podstatně snížit počty obětí jen zdánlivě banální choroby. Informovanost, o níž se snaží lékaři a mikrobiologové, je důležitá pro nás všechny.

Fundovanému článku lze vytknout jen zcela malicherné věci. Poněkud zbytečně se profesor Čiampor pouští do jazykových vysvětlení, která nejsou zcela přesná. Název chřipky influenza nepochází přímo z latiny, ale z italštiny (mimo Itálii zaznamenáno až roku 1743); ta je samozřejmě dítkem latiny, ale teprve v italštině slovo získalo význam, který má nyní. Latinské influere znamená „míti vliv“, „vlévat se“, „vtékat“; dodnes (například v angličtině) slovo influence znamená zejména „vliv“ a tento význam si stále drží i slovo italské. Jako označení nakažlivé nemoci (špatný vliv, nákaza) se tedy datuje do druhé poloviny 18. století. Neznamená tudíž ekvivalent slova „epidemický“. Řecké slovo επιδεμι´α znamená „návštěva“, „pobyt cizince“, přeneseně i „zavlečení“. Teprve lékařský žargon obě slova významově sblížil a změnil k dnešnímu chápání. K tomu podotýkám, že slovanské označení „chřipka“, odvozené od „chřípění“ či „chřípí“, se stalo základem pro pojmenování nemoci v němčině a francouzštině (grippe) – odtud opět převzetím označení choroby v ruštině či polštině.

Domnívám se, že zasvěcených pojednání o různých poměrně neznámých organismech (lze-li je takto vůbec nazvat), například o prionech a dalších poněkud mystických objektech, není nikdy dost pro všeobecnou informovanost.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Virologie

O autorovi

Lubor Mojdl

Ing. Lubor Mojdl (*1944) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou. Pracoval v několika pivovarech, kromě jiného i v Etiopii. Od roku 1990 se věnuje technické a poradenské činnosti v nápojovém průmyslu. Zajímá se o obecnou a srovnávací lingvistiku, slavistiku, austronesistika aj. E-mail: lubor.mojdl@volny.cz

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.