Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Zvyšující se drift u chráněných afrických savců

 |  6. 12. 2012
 |  Vesmír 91, 691, 2012/12

Je dobře známo, že čím menší populace, tím více se u ní může projevit genetický drift (posun ve frekvenci alel). K významnému odlišení populací dochází po 2N–4N generacích (N = efektivní velikost populace, což jsou jedinci, kteří se zapojí do reprodukce). Pokud si tedy představíme efektivní populaci kopytníků o 10 000 jedincích a jejich průměrnou generační dobu na 5 let, tak významné genetické rozdíly můžeme pozorovat už za 100 000 let. Představme si i populaci o 10 jedincích (stav blízký při záchraně některých ohrožených druhů v zoologických zahradách) a za stejných biologických parametrů se dostáváme na pouhých 100 let! Příkladů fragmentace populací a výrazného driftu máme díky intenzivnímu studiu posledních let mnoho, třeba z Evropy, ale už také z končin, kde bychom člověkem způsobené genetické posuny populací možná ještě nečekali. Například v Africe u velkých a mobilních savců, třeba buvolů. Když si však uvědomíme, že původní africká zvířena dnes žije téměř jen v rezervacích a národních parcích, které jsou od sebe vzdálené a celkově izolované, pak vše dává smysl. Možná budeme muset i do těchto zdánlivě nenarušených oblastí aktivně vstupovat, třeba tak, že budeme některá zvířata mezi nimi převážet. Je totiž jisté, že v malých chráněných ostrůvcích nemohou dlouhodobě fungovat bez problémů například velké šelmy, protože při velikosti jejich teritorií by časem docházelo k intenzivnímu příbuzenskému křížení. (Molec. Ecol. 19, 1324–1334, 2010)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné