Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Zvyšující se drift u chráněných afrických savců

 |  6. 12. 2012
 |  Vesmír 91, 691, 2012/12

Je dobře známo, že čím menší populace, tím více se u ní může projevit genetický drift (posun ve frekvenci alel). K významnému odlišení populací dochází po 2N–4N generacích (N = efektivní velikost populace, což jsou jedinci, kteří se zapojí do reprodukce). Pokud si tedy představíme efektivní populaci kopytníků o 10 000 jedincích a jejich průměrnou generační dobu na 5 let, tak významné genetické rozdíly můžeme pozorovat už za 100 000 let. Představme si i populaci o 10 jedincích (stav blízký při záchraně některých ohrožených druhů v zoologických zahradách) a za stejných biologických parametrů se dostáváme na pouhých 100 let! Příkladů fragmentace populací a výrazného driftu máme díky intenzivnímu studiu posledních let mnoho, třeba z Evropy, ale už také z končin, kde bychom člověkem způsobené genetické posuny populací možná ještě nečekali. Například v Africe u velkých a mobilních savců, třeba buvolů. Když si však uvědomíme, že původní africká zvířena dnes žije téměř jen v rezervacích a národních parcích, které jsou od sebe vzdálené a celkově izolované, pak vše dává smysl. Možná budeme muset i do těchto zdánlivě nenarušených oblastí aktivně vstupovat, třeba tak, že budeme některá zvířata mezi nimi převážet. Je totiž jisté, že v malých chráněných ostrůvcích nemohou dlouhodobě fungovat bez problémů například velké šelmy, protože při velikosti jejich teritorií by časem docházelo k intenzivnímu příbuzenskému křížení. (Molec. Ecol. 19, 1324–1334, 2010)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné