Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Zvyšující se drift u chráněných afrických savců

 |  6. 12. 2012
 |  Vesmír 91, 691, 2012/12

Je dobře známo, že čím menší populace, tím více se u ní může projevit genetický drift (posun ve frekvenci alel). K významnému odlišení populací dochází po 2N–4N generacích (N = efektivní velikost populace, což jsou jedinci, kteří se zapojí do reprodukce). Pokud si tedy představíme efektivní populaci kopytníků o 10 000 jedincích a jejich průměrnou generační dobu na 5 let, tak významné genetické rozdíly můžeme pozorovat už za 100 000 let. Představme si i populaci o 10 jedincích (stav blízký při záchraně některých ohrožených druhů v zoologických zahradách) a za stejných biologických parametrů se dostáváme na pouhých 100 let! Příkladů fragmentace populací a výrazného driftu máme díky intenzivnímu studiu posledních let mnoho, třeba z Evropy, ale už také z končin, kde bychom člověkem způsobené genetické posuny populací možná ještě nečekali. Například v Africe u velkých a mobilních savců, třeba buvolů. Když si však uvědomíme, že původní africká zvířena dnes žije téměř jen v rezervacích a národních parcích, které jsou od sebe vzdálené a celkově izolované, pak vše dává smysl. Možná budeme muset i do těchto zdánlivě nenarušených oblastí aktivně vstupovat, třeba tak, že budeme některá zvířata mezi nimi převážet. Je totiž jisté, že v malých chráněných ostrůvcích nemohou dlouhodobě fungovat bez problémů například velké šelmy, protože při velikosti jejich teritorií by časem docházelo k intenzivnímu příbuzenskému křížení. (Molec. Ecol. 19, 1324–1334, 2010)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...