Původ morčatovců je zase o něco zřejmější

Jižní Amerika byla po odtržení Severní Ameriky a Antarktidy propojené s Austrálií po většinu třetihor izolovaným kontinentem. Není tedy divu, že zde proběhlo hned několik působivých radiací savců (např. vačnatci, chudozubí, prakopytníci). Před velkou výměnou faun v samém závěru třetihor, po opětovném spojení obou Amerik, sem dorazily tři velké skupiny – netopýři, opice a hlodavci ze skupiny dikobrazočelistních (gundiové, řekomyši, rypoši, „skalní krysy“, dikobrazi a morčatovci). Původ hlodavců a opic se předpokládal buď v Africe, nebo v Severní Americe, přičemž africký původ je dnes už všeobecně přijímán na základě příbuzností a molekulárních datací inkriminovaných zvířat v kombinaci s paleontologickými nálezy. Nálezy prvních morčatovců donedávna spadaly do časného oligocénu (stáří 32 milionů let) a prvních jihoamerických opic do pozdního oligocénu (26 milionů let), tedy po výrazném ochlazení na přelomu eocénu a oligocénu. Minulý rok byli popsáni nejstarší morčatovci už z časnějšího a klimaticky vlídnějšího středního eocénu (stáří 41 milionů let). Ti navíc vykazují morfologické podobnosti s africkými příbuznými, takže předci morčatovců se zřejmě opravdu vezli na nějakém voru z vegetace přes Atlantik (dodejme, že simulace mořských proudů a směřování větrů tento přesun vidí reálně). Podobné okolnosti zřejmě nastaly opakovaně, když starosvětské opice dorazily – patrně stejnou cestou – na jihoamerický kontinent o 15 milionů let později. (Proce. Roy. Soc. B, doi: 10.1098/rspb.2011.1732, 2011)