Je ostnoplch plch, nebo „myš“?

Systematika hlodavců prodělala v posledních letech mnoho změn. U myšovitých hlodavců, pracovně dále jen „myšovců“ (Muroidea), málokoho překvapilo, že lze při použití různých genů a morfologických znaků rozlišit linii myší (včetně třeba pískomilů a prazvláštního chlupáče Lophiomys), křečků (včetně hrabošů) a madagaskarských křečků. Překvapením se stali středoasijští křečkové, česky křečíci rodu Calomyscus, kteří tvoří samostatnou skupinu sesterskou výše zmíněným liniím. Dalším ještě větším překvapením bylo zformování skupiny zahrnující slepce, cokory (Myospalax) a hlodouny. Pro ně je typický podzemní způsob života a zajímavé je především to, že byly vnímány jako opakované nezávislé pokusy myšovců o osídlení podzemního prostředí, přitom jejich podobnosti překvapivě plynou z jejich příbuznosti (tj. podzemnost byla asi výsadou společného předka skupiny). Dlouhou dobu zůstávali velkou neznámou ostnoplši, zvláštní, částečně bodlinatí savci dvou rodů (Platacanthomys, Typhlomys) žijící na indickém subkontinentu a v Zadní Indii (Vietnam, jižní Čína). Molekulární analýzy rodu Typhlomys ukázaly, že ostnoplši nejsou příbuzní plchů ani křečků, jak bylo někdy uvažováno, ale jsou sesterskou skupinou pro všechny myšovce. Tím se potvrdily hlasy, že jde o opravdu osobité hlodavce, kteří jsou ale spíše na evolučním ústupu jak rozšířením, tak počtem druhů. Byly ale doby (časný miocén), kdy ostnoplši žili v celé Eurasii, včetně našeho území. (Journal of Mammalogy 90, 1083–1094, 2009/5)