Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Je ostnoplch plch, nebo „myš“?

 |  1. 11. 2012
 |  Vesmír 91, 619, 2012/11

Systematika hlodavců prodělala v posledních letech mnoho změn. U myšovitých hlodavců, pracovně dále jen „myšovců“ (Muroidea), málokoho překvapilo, že lze při použití různých genů a morfologických znaků rozlišit linii myší (včetně třeba pískomilů a prazvláštního chlupáče Lophiomys), křečků (včetně hrabošů) a madagaskarských křečků. Překvapením se stali středoasijští křečkové, česky křečíci rodu Calomyscus, kteří tvoří samostatnou skupinu sesterskou výše zmíněným liniím. Dalším ještě větším překvapením bylo zformování skupiny zahrnující slepce, cokory (Myospalax) a hlodouny. Pro ně je typický podzemní způsob života a zajímavé je především to, že byly vnímány jako opakované nezávislé pokusy myšovců o osídlení podzemního prostředí, přitom jejich podobnosti překvapivě plynou z jejich příbuznosti (tj. podzemnost byla asi výsadou společného předka skupiny). Dlouhou dobu zůstávali velkou neznámou ostnoplši, zvláštní, částečně bodlinatí savci dvou rodů (Platacanthomys, Typhlomys) žijící na indickém subkontinentu a v Zadní Indii (Vietnam, jižní Čína). Molekulární analýzy rodu Typhlomys ukázaly, že ostnoplši nejsou příbuzní plchů ani křečků, jak bylo někdy uvažováno, ale jsou sesterskou skupinou pro všechny myšovce. Tím se potvrdily hlasy, že jde o opravdu osobité hlodavce, kteří jsou ale spíše na evolučním ústupu jak rozšířením, tak počtem druhů. Byly ale doby (časný miocén), kdy ostnoplši žili v celé Eurasii, včetně našeho území. (Journal of Mammalogy 90, 1083–1094, 2009/5)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné