Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Afričtí sloni – už je jasno?!

 |  1. 11. 2012
 |  Vesmír 91, 620, 2012/11

Znalci africké přírody, ať amatérští lovci či profesionální zoologové, rozlišovali několik afrických slonů, přičemž nejnápadnější pro ně byl rozdíl mezi pralesním a savanovým slonem. A pralesní slon by se podle některých mohl setkávat s trpasličím slonem. Zajímavé je, že v Africe nacházíme savanové a pralesní vzájemně (více či méně) odlišné protějšky i u dalších větších savců (štětkouni, buvoli, hrabáči). V letech 2000–2003 vznikla shoda morfologicky zaměřených taxonomů a molekulárních biologů na tom, že africký slon pralesní a slon savanový jsou výrazně odlišné a staré druhy, přičemž slon trpasličí je identický se slonem pralesním. V roce 2005 vyšla ovšem studie, která prokázala nekompletní izolaci obou slonů na základě genetických dat, což ale mohlo znamenat třeba i nesmazatelné stopy po předchozí hybridizaci v mitochondriální DNA nebo také náhodné ukotvování možného ancestrálního polymorfismu předka obou slonů. Na základě molekulárních dat se též objevil názor, že sloni v západní Africe představují třetí druh. Aktuálně se zrodily dvě studie, které se vrátily k původnímu závěru. První použila genomických dat pro recentní a vymřelé zástupce chobotnatců (mastodont, mamut), druhá pracovala s velkým vzorkem přes 500 afrických slonů pro různé genetické ukazatele. Tato robustnější evidence ukazuje, že oba sloni jsou izolovanými druhy (s minimální genetickou výměnou), jejichž odštěpení od společného předka je stejně staré jako odštěpení slona indického od mamuta, tj. někde v rozpětí 2,5–5,5 milionu let. Tato analýza potvrzuje známou skutečnost, že pro objasnění evoluce druhů je vhodné kombinovat jaderné a mitochondriální geny, ideálně pro větší počet jedinců. (PLoS Biology 8, e1000564, 2010/12; PLoS ONE 6, e20642, 2011/6)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Estrogeny jsou pohlavní ženské hormony, které nejenom řídí funkce pohlavního systému, ale významně ovlivňují většinu orgánů a tkání ženského...
Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné