Damaní písně

Savčí vokalizace čili zvuky, které savci vydávají, mají často složitou strukturu neboli syntaxi. Běžně se to ví o velrybách, primátech nebo netopýrech, neboť pouze u těchto tří skupin byly hlasové projevy studovány. K zajímavým závěrům však dospěl např. i výzkum u damanů skalních (Procavia capensis), menších savců, kteří jsou běžně rozšířeni v Africe a na Středním východě. Jejich volání může mít pět „slabik“: kňučení, mlaskání, frkání, pištění a pípání. Zvířata, která od sebe žijí jen pár kilometrů, produkují „zpěv“ s podobným pořadím slabik. Jejich hlasový projev má podobnou syntaxi. Jedinci ze vzájemně vzdálenějších míst se ozývají docela jinak – mají jiný dialekt. To jednak naznačuje, že damani nemigrují na delší vzdálenosti, ale hlavně že jejich zvukový projev je naučeným chováním. Daman, který se octne daleko od domova, „hovoří“ řečí svých nových souputníků – použije jejich dialekt. (Proc. R. Soc. B; DOI: 10.1098/rspb.2012.0322)