Želví embrya jdou za sluníčkem
| 8. 9. 2011 | Vesmír 90, 478, 2011/9
Podobně jako se dospělé želvy vyhřívají na poledním slunci, „milují“ teplo i želví embrya. Ve vajíčku se vždy posouvají tím směrem, odkud přichází teplo. Změní-li se poloha tepelného zdroje, změní polohu i embryo. To platí i pro zárodky ve velmi rané fázi vývoje – alespoň u kožnatky čínské (Pelodiscus sinensis). Rozdíl teplot na různých stranách vejce může být až 1 °C. To je pro želvy dosti důležité. Teplo má vliv na jejich velikost i pohlaví a uspíší vývoj vajec, což zase zkracuje dobu možné predace. (Proc. Natl Acad. Sci USA; DOI: 10.1073/pnas.1102965108)
Ke stažení
článek ve formátu pdf [748,51 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Pavel Hošek
Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Doporučujeme
Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? 
Irena Jirků | 3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?
Jaroslav Petr | 3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu
Přemysl Mácha, Karolína Pauknerová, Jan Toman, Jan Géryk, Ali Tanweer, Jan Krajhanzl, Daniel Sosna, Vojtěch Kessler | 3. 3. 2025
Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...