Aktuální číslo:

Vědecké znalosti jsou veřejným statkem

Charlotte Hess a Elinor Ostrom (ed.): Understanding Knowledge as a Commons. From Theory to Practise, 368 s., 2007

| 9. 6. 2011

| Vesmír 90, 369, 2011/6

Sborník prací na téma vědeckých znalostí a jejich sdílení ve světě uspořádaly Charlotte Hessová ze Syracuse University Library v New Yorku a Elinor Ostromová, profesorka politologie na Indiana University (laureátka mnoha akademických ocenění a nositelka Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2009, udělované Švédskou národní bankou za rozvoj ekonomické vědy). Zároveň jsou autorkami dvou kapitol. Také dalších dvanáct autorů a autorek patří k intelektuální společenskovědní špičce akademického světa Spojených států, třináctý je D. Waters, který zastupuje neziskovou sféru (The Andrew W. Mellon Foundation).

Základní smysl shromážděných textů je jasně vyjádřen již v začátku: „Tato kniha je zamýšlena jako úvod k novému způsobu nahlížení na vědomosti – přistupujeme k nim jako ke zdroji, který je vhodné sdílet.“

Pojednání se netýká jen vědecké publikační činnosti. Záběr textu provede čtenáře po celé zeměkouli a putovat budou i v čase. Autoři v přehledu představují světový vývoj a současnou situaci vědeckého publikování, přičemž za základní doporučení považují otevřené a bezplatné zveřejňování vědecké práce na internetu jako jeden z prvků demokratizace společnosti.

Kniha vychází z konceptu veřejného statku, který vytvořila E. Ostromová. Mezi takové statky řadí i vědecké znalosti. Základní kostru tohoto konceptu ukazuje tabulka I.

Odborné vědomosti či vědecké znalosti jsou od 17. století uchovávány nejčastěji ve formě článků ve vědeckých časopisech a knižních monografií. Moderní doba pak přidala podoby další, např. elektronické databáze.

Digitální věk neobyčejně rozšířil možnosti uchování i šíření informací, ale připravil také některá úskalí. Vydávání vědecké literatury, které se v USA od roku 1980 přesunulo do soukromé sféry, a tím i vědecké časopisy a knihy zdražilo, zároveň ovlivnil rozvoj elektronických databází vědeckých časopisů. Tyto dva děje jsou hlavním směřováním ovlivňujícím značnou část světového vědeckého publikování.

Nejvýznamnější databáze vědeckých časopisů ISI Web of Knowledge soustřeďuje informace z 23 000 titulů vědeckých časopisů (thomsonreuters.com/content/science/pdf/Web_of_Knowledge_factsheet.pdf), přičemž celosvětově vychází přibližně 70 000 titulů.

Za přístup do této korporátně řízené databáze, který je pro většinu vědních odvětví nevyhnutelný, jsou účtovány značné poplatky. Informace, které ve velké většině vznikly z peněz daňových poplatníků a rozhodnutím státu, jsou kontrolovány soukromým sektorem. Stát, který ještě stále vnímáme jako garanta zachování civilizačních hodnot včetně kulturního dědictví lidstva (kam lze řadit i výsledky vědecké práce), by si však měl kontrolu nad archivací i distribucí vědecké produkce podržet.

Některá vědní odvětví využívají alternativní možnosti sdílení publikovaných informací, vytvářejí nezpoplatněné databáze článků (např. arxiv.org) a samotný vědecký svět – autoři i vědecké instituce včetně knihoven – je podněcován k pečlivému digitálnímu archivování a bezplatnému zpřístupňování výsledků vědecké práce.

Dalším způsobem zpřístupňování vědeckých informací je podpora tzv. Open Access – okamžitého, stálého a bezplatného přístupu k plné textové verzi všech článků z vědeckých časopisů. O projektech Open Access souhrnně viz např. www.soros.org/openaccess/. Jinou možností je vytváření tzv. Open Journal, elektronických vědeckých časopisů s volným přístupem (pkp.sfu.ca/?q=ojs).

Je důležité, aby články i další formy vědecké produkce fungovaly s copyrightem Creative Commons (CC, viz http://creativecommons. org/), který umožňuje snadné šíření informací, přičemž původní myšlenka CC se ze Spojených států rychle rozšířila do mezinárodního prostředí (viz cs.wikipedia.org/wiki/Creative_Commons).

Kniha je v České republice dostupná v Krajské vědecké knihovně Liberec a Národní knihovně v Praze. Plná online verze je k dispozici prostřednictvím knihovního systému. Městská knihovna v Praze získá jeden výtisk díky sdružení Česká prezidentka.

Poděkování patří Miluš Kotišové za podnět ke studiu knihy a za její laskavé zapůjčení; a dále VZ MZP0002579801.

Literatura

Ostrom V. – Ostrom E.: Public Goods and Public Choices. In: Savas E. S., ed.: Alternatives for Delivering Public Services: Toward Improved Performance, Westview Press, Boulder, CO, 1977.

O erozi hodnot v akademickém světě

„Zda hodnoty komunitu scelují, či rozdělují, závisí na přijatých strategiích. Například univerzitní komunita – dokonce i když je rozdělená na jednotlivé vědní disciplíny – je obvykle sjednocena svým primárním úkolem tvorby a produkce nových vědomostí. V dřívějším a pomalejším světě komunita obvykle sdílela společné hodnoty, které souvisely s tvorbou nových vědomostí a předáváním znalostí, jež budou studenti potřebovat, budou-li se chtít stát platnými členy společenství, společnosti a ekonomiky, a poskytovala zásadní informace nezbytné pro udržení demokratické společnosti. Jestliže tyto společné hodnoty erodují nebo se dramaticky mění, poznamená to značně i výsledný obraz, výsledné podmínky. Současná existence konfliktu hodnot v akademické sféře je úzce svázána s korporátním financováním a se změnami ve financování vzdělávání. Hodnoty akademického společenství se staly komplexnější a fragmentárnější.“

(E. Ostromová – Ch. Hessová)

Ukázka z knihy (ve volném překladu Zdeňky Petákové)

O technologické inverzi

„V prostředí s rychlými technologickými změnami velmi často zaostávají stávající pravidla za technologickými možnostmi. Nová pravidla a zákony mohou vznikat bez dostatečných adekvátních informací nebo bez pochopení skutečné podstaty věci. Tato pravidla jsou často „neviditelná“, existující jako protokoly, standardy apod. Ještě složitějším problémem je existence tzv. „technologické inverze“, kdy schopnosti technologií jsou v rozporu s tradičním posláním, hodnotami nebo dokonce ústavními právy.“

(E. Ostromová – Ch. Hessová)

Ukázka z knihy (ve volném překladu Zdeňky Petákové).

O změnách vlivem nových technologií

„V průběhu poslední čtvrtiny 20. století se tradiční způsob získávání a distribuce informací začal měnit. Se zvýšením možností digitalizace a vysokorychlostní elektronické komunikace se průmysl rychle chopil rozvíjejícího se trhu s informacemi. Zatímco monopolizace médií, deregulace telekomunikací a internetový boom je věcí všeobecně známou, přeměna ve způsobu šíření akademických informací je méně na očích. Státní informace byly privatizovány, vydavatelství časopisů se sloučila a autorská práva byla pozměněna tak, aby to vyhovělo korporátním tlakům a posunům v politické diskusi, vzestupu globální ekonomie, přizpůsobování novým technologiím a lehkosti kopírování elektronických dokumentů. Výsledek je ten, že ačkoli k PC a internetu má přístup stále více lidí, mnoho cenných informací je izolovaných nebo nepřístupných, ztraceno, privatizováno nebo platí zákaz jejich zveřejnění. Tato „online zahrada za zdí“ jako výsledný efekt zvyšuje ohrožení demokratických principů – informovanosti občanů a akademických zásad spočívajících v možnosti navázat na práci předchůdců.“

(N. Kranich)

Ukázka z knihy (ve volném překladu Zdeňky Petákové).